
Pod Jestřebími horami vznikala postupně nová osada, vzdálená asi 2 km od mateřské obce Svatoňovic, od níž byla oddělena lány polí. Říkalo se jí Studánka svatoňovická nebo Svatoňovičky. Prvně je zmiňována r. 1709. Růst osady zesílil po r. 1715, kdy tu vzniklo u pramene významné poutní místo s lázněmi a od konce 18. stol. její rozvoj podpořilo ještě dolování černého uhlí v okolí. Stala se centrem důlního podnikání, které od počátku 19. století postupně přecházelo do vlastnictví náchodské vrchnosti. V průběhu 19. století se osada definitivně osamostatnila a vznikly názvy Velké a Malé Svatoňovice.
Malé Svatoňovice leží asi 1 km severně od silnice I/14 z Náchoda do Trutnova poblíž Úpice. Mají nádraží na trati 032 z Jaroměře do Trutnova. Prochází tudy dálková, červeně značená turistická trasa ze Rtyně v Podkrkonoší k rozhledně Žaltman na hřebenu Jestřebích hor, k hřebenu míří též druhá větev červené na Kolčarku s památkami na čs. hraniční opevnění z 1. republiky. Z obce vychází dále modrá značka přes hřeben Jestřebích hor do Radvanic. Malé Svatoňovice mají dnes kolem 1500 obyvatel.
Mariánský sad se nachází na severním okraji obce při červené turistické značce necelých 0,5 km nad náměstím. Značka stoupá Schejbalovou ulicí a za první zatáčkou se nachází vstupní brána, od níž již uvidíme první zastavení křížové cesty. Kaple Božího hrobu stojí v nejvyšším místě areálu a vede k ní prudce stoupající stezka.
1893 budováním klasických zastavení křížové cesty. V zasklených skříňkách se nachází 14 kolorovaných plastik na dřevěných křížích; poslední 14. zastavení se nachází na kříži čelní fasády Božího hrobu. Křížová cesta se svým rozmístěním snaží přiblížit cestě Ježíše Krista na Golgotu. Na konci křížové cesty se v jejím nejvyšším místě stavěla v letech 1902-1905 kaple Božího hrobu a na Květnou neděli 8. dubna 1906 byla vysvěcena. Uvnitř bylo použito araukaritů. Uprostřed interiéru se nachází Boží hrob se sochou mrtvého Krista z r. 1906. Socha byla zhotovena z alabastru sochařem Antonínem Suchardou z Nové Paky a umístěna ve skříni ze dvou stran zasklené, na kamenném lůžku z araukaritů, které sahají až ke stropu. Z téhož roku pochází v Božím hrobě kamenný oltář zhotovený z hořického pískovce. Interiér kaple Božího hrobu, která se nachází na odlehlém, nejvyšším místě křížové cesty, není veřejnosti přístupný. Nahlédnout do něj je možno jen otvorem ve vstupních dveřích, umělecká výzdoba však odtud vidět není.