V Sýrovicích stál od roku 1958 komunistický pracovní tábor sloužící k potrestání odpůrců bolševického režimu. Původně spadal pod soustavu táborů na Jáchymovsku a od roku 1963 byl samostatným zařízením. Zrušen byl v polovině roku 1968. Patřil mezi nejkrutější věznice své doby.
Zemědělský pracovní tábor v Sýrovicích byl zřízen v roce 1958 jako pobočné zařízení systému jáchymovských uranových lágrů po poklesu těžby uranu. Stával na místě dnešní bytovky, vpravo a vlevo od silnice ze vsi směrem na Pšov. Dodnes se z něj zachovaly dva přízemní objekty, z nichž ten menší, byl zbrojnicí strážných. Větší přízemní barák, dnešní obchod, byl ošetřovnou. Vězni, muklové, pak pracovali v zemědělství ve zdejší vsi v místním státním statku. Bývalo zde vězněno okolo 350 lidí, týraných psychopatickými dozorci, nejhorším prý býval velitel lágru kapitán Václav Laur, který chodil mezi vězně se samopalem v ruce, což bylo zakázáno. Osobně se zúčastňoval týrání vězňů. Muklové pracovali hlavně na polích a také kopali výkopy při budování veřejného osvětlení a táborový lékař, také vězeň, chodil ošetřovat nemocné ve vsi a proto se podle pamětníků vesničané chovali k vězňům přátelsky a vstřícně. Byl zde vězněn a pravděpodobně zavražděn i letec, major Štiglitz. Pracovní tábor byl zrušen v roce 1965 ale až do 1. července 1968 fungoval jako klasický Nápravně výchovný ústav, což byla formulace označující věznici v socialistickém Československu.
Martin Prudký podle Komunistické lágry - Jiří Padevět, http://totalita.cz, 14.3. 2020
