pohled od severovýchodu
© Pavel Zany Komárek 16/9/2001
Obdélná dvoupatrová budova tvrze orientovaná ve směru sever-jih podle silnějšího zdiva v severní části a mírně nepravidelného půdorysu snad využila nějakou starší budovu. V jihovýchodním nároží tvrz doplnila pětiboká mírně kónická třípatrová věž. Šestiprostorové dvoutraktové přízemí si dodnes z větší části zachovalo svou dispozici včetně většiny renesančních hřebínkových kleneb. V přízemí věže, kde byla kdysi kaple, je pětidílná klenba hvězdicová. Interiéry zámku jsou výsledkem klasicistní přestavby, balkón s krakorci a slepými arkádami ve východním průčelí je z roku 1886.
Střediskem samostatného panství se ves stala až roku 1590, kdy ji při dělení dědictví získal Adam Abrahám Bohdanecký z Hodkova. Ten si krátce poté postavil nevelkou renesanční tvrz dokončenou roku 1596. Adam i jeho syn Jaroslav se zapojili do stavovského povstání a roku 1620 oba zahynuli při známé explozi jičínského zámku. ...Jejich dědicům byl Adršpach zabaven a konfiskát koupil roku 1623 Albrecht z Valdštejna, který jej roku 1627 postoupl Marii Magdaleně Trčkové z Lípy. Po zavraždění Adama Erdmana Trčky spolu s Valdštejnem v Chebu roku 1634 byl Adršpach znovu konfiskován. V držení Adršpachu se v rychlém sledu vystřídali Jakub de Arlin (1635-43) a jeho dědic hrabě Ludvík Caraffa. Roku 1655 koupil Adršpach hrabě Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat, jehož potomkům patřil až do roku 1770. Tehdy jej koupil hrabě Kryštof Blümegen, jehož dcerou Janou přešel sňatkem do rodiny hrabat Schaffgotschů. V letech 1828-1945 vlastnili Nádherní z Borutína, kteří zámek několikrát přestavěli. Po zestátnění převzaly zámek státní statky a po opravě roku 1970 byl využíván jako depozitář Státního ústředního archivu. Dnes je zámek ve vlastnictví obce Adršpach, která zde provozuje první horolezecké muzeum v ČR.
|
Přihlášení |
