
Pod Jestřebími horami vznikala postupně nová osada, vzdálená asi 2 km od mateřské obce Svatoňovic, od níž byla oddělena lány polí. Říkalo se jí Studánka svatoňovická nebo Svatoňovičky. Prvně je zmiňována r. 1709. Růst osady zesílil po r. 1715, kdy tu vzniklo u pramene významné poutní místo s lázněmi a od konce 18. stol. její rozvoj podpořilo ještě dolování černého uhlí v okolí. Stala se centrem důlního podnikání, které od počátku 19. století postupně přecházelo do vlastnictví náchodské vrchnosti. V průběhu 19. století se osada definitivně osamostatnila a vznikly názvy Velké a Malé Svatoňovice.
Malé Svatoňovice leží asi 1 km severně od silnice I/14 z Náchoda do Trutnova poblíž Úpice. Mají nádraží na trati 032 z Jaroměře do Trutnova. Prochází tudy dálková, červeně značená turistická trasa ze Rtyně v Podkrkonoší k rozhledně Žaltman na hřebenu Jestřebích hor, k hřebenu míří též druhá větev červené na Kolčarku s památkami na čs. hraniční opevnění z 1. republiky. Z obce vychází dále modrá značka přes hřeben Jestřebích hor do Radvanic.
Obec má dnes kolem 1500 obyvatel. Většina turistických zajímavostí je soustředěna kolem náměstí Karla Čapka. Jeho jižní stranu zabírá mohutný objekt někdejších lázní, na jehož východním křídle je dosud v omítce nápis OBECNÍ LÁZNĚ. MUDr. Antonín Čapek tu byl lázeňským a báňským lékařem v letech 1883-1890. V nejdelším jižním křídle je vlastní rodiště Karla Čapka. Nyní je tu sídlo Muzea bratří Čapků a obecní infocentrum. Nad průjezdem uprostřed tohoto křídla je umístěna pamětní deska a busta Karla Čapka, dílo sochaře Karla Dvořáka z r. 1946.
Antonína Čapka a rodný pokoj jeho syna Karla. Muzeum bratří Čapků tvoří dvě samostatné expozice:
V prvním patře umístěná expozice Karla Čapka představuje jeho publikační činnost, korespondenci, rodinné fotografie, rodnou obec a dobové dokumenty. Zajímavé jsou ukázky rukopisu Karla Čapka a jeho přátel. Představena je i činnost novinářská, například ukázky fejetonů a originály kreseb z cestopisů. Expozici Josefa Čapka ve druhém patře tvoří reprezentační soubor dvaceti olejomaleb, který je unikátním průřezem celou tvorbou Josefa Čapka od počátku umělcovy tvorby přes údobí kubistické až k závěrečnému protifašisticky laděnému dílu. Vystaveny jsou též kresby a grafika, nechybějí životopisná data a přehled literární tvorby. Vstup do muzea tvoří soubor uměleckých fotografií profesora Zdenko Feyfara, inspirovaný krajinou Svatoňovicka. Muzeum je pro veřejnost otevřeno pouze v období turistické sezóny. Otec Karla Čapka, jeho bratra Josefa a sestry Heleny, MUDr. Antonín Čapek působil v Malých Svatoňovicích jako lázeňský a báňský lékař v letech 1883-1890. Zdejší vodoléčebné lázně byly v provozu od r. 1736 až do 2. světové války. Krátce po Karlově narození, ještě r. 1890 se však MUDr. Čapek přestěhoval do blízké Úpice, kde si otevřel soukromou praxi.