evangelický kostel Zmrtvýchvstání Páně s farou

Na hlavní loď zprava navazuje dodatečně oddělená boční loď se čtyřmi emporami. Zleva k hlavní lodi přiléhá přízemní úzká loď. Její horní stěna je prolomena čtyřmi širokými okny půlkruhově zakončenými okny. K lodi přiléhá kněžiště a sakristie. K průčelí kostela je přisazena přízemní předsíň navazující na výrazně architektonicky komponovanou věž. Čtvercová věz v horní části přechází v římsami členěný osmistěn a zakončena je nízkou cibulovou bání s lucernou, makovicí a kalichem. Z původně bohatého vnitřního vybavení se příliš nezachovalo..

V září 1903 byl kostel slavnostně otevřen. Jeho vysvěcení se osobně účastnil budoucí prezident T.G. Masaryk, zato majitel náchodského panství a patron kostela kníže Friedrich Schaumburg-Lippe prý odjel, když nebylo vyhověno jeho žádosti o stažení velkoněmeckých praporů. Prvním duchovním působícím v kostele se stal vikář Kanzenberg. V letech 1907–1909 byla ke kostelu přistavěna, s kostelem slohově jednotná fara. Kolem stavby rovněž vznikl velkoryse řešený park s altánem. Po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 kostel připadl státu a od roku 1947 přešel do výhradního užívání církve československé (dnes Církev československá husitská). Z kostela zmizela dekorativní výmalba, zejména kvůli německému nápisu v oblouku nad kněžištěm. Kostel byl vymalován bíle a pod okny v roce 1950 vznikla freska, která v duchu socialistického realizmu vykládá text z Matoušova evangelia. V roce 1997 kostel s pozemky církev darovala Diakonii. Po smrti faráře byl však majetek převeden sociálnímu družstvu Diakonie Broumov. Ta opravila střechu, ale záhy začala kostel i faru užívat jako skladiště materiálu. Dnes je kostel vyprázdněn a půjčován náboženské obci, která se jinak schází v malé modlitebně pod kůrem..