© Luděk Vláčil 08/2024
Kostel z režného zdiva postavený na půdorysu nepravidelného obdélníku má sálovou loď o pěti polích, s valenou klenbou a lunetami. V prvním poli se v ose nachází vstup a kruchtová tribuna. Na hlavní loď zprava navazuje dodatečně oddělená boční loď se čtyřmi emporami. Zleva k hlavní lodi přiléhá přízemní úzká loď. Její horní stěna je prolomena čtyřmi širokými okny půlkruhově zakončenými okny. K lodi přiléhá kněžiště a sakristie. K průčelí kostela je přisazena přízemní předsíň navazující na výrazně architektonicky komponovanou věž. Čtvercová věz v horní části přechází v římsami členěný osmistěn a zakončena je nízkou cibulovou bání s lucernou, makovicí a kalichem. Z původně bohatého vnitřního vybavení se příliš nezachovalo.
Ve Velké Vsi, dříve též zvané Velkoves (německy Grossdorf) byl v letech 1902–1903 německou luteránskou církví postaven kostel Zmrtvýchvstání Páně (též zvaný kostel Vzkříšení, německy Auferstehungskirche). Kostel vznikl podle plánů architekta Heinricha Wolfa z Vídně v německém novorenesančním slohu s prvky secese. V září 1903 byl kostel slavnostně otevřen. Jeho vysvěcení se osobně účastnil budoucí prezident T.G. Masaryk, zato majitel náchodského panství a patron kostela kníže Friedrich Schaumburg-Lippe prý odjel, když nebylo vyhověno jeho žádosti o stažení velkoněmeckých praporů. Prvním duchovním působícím v kostele se stal vikář Kanzenberg. V letech 1907–1909 byla ke kostelu přistavěna, s kostelem slohově jednotná fara. Kolem stavby rovněž vznikl velkoryse řešený park s altánem. Po odsunu německého obyvatelstva po roce 1945 kostel připadl státu a od roku 1947 přešel do výhradního užívání církve československé (dnes Církev… číst dále
|
Přihlášení |
