
Rozhledna na vrchu Čáp je dřevěná s ocelovými prvky. Celkově je 13 m vysoká, přičemž krytá vyhlídková plošina je ve výši 9 m a vede na ni 44 schodů středového točitého schodiště.Od svého dokončení v září 2014 je volně přístupná a poskytuje kruhový výhled. Je odtud vidět celý areál Teplicko-adršpašských skal a dále Zvičina, Krkonoše, Orlické, Jestřebí i Javoří hory, Broumovsko i Náchodsko s Dobrošovem, na polském území zejména Soví hory.
Rozhledna na vrchu Čáp vznikla z iniciativy o.p.s. Branka, která propaguje rozvoj turistiky v regionu Kladského pomezí včetně výstavby rozhleden od r. 2007. Rozhlednu na Čápu vyprojektoval Ing. Antonín Olšina z Vysokého Mýta, který je úspěšným autorem řady rozhleden, zejména ve východních Čechách. Realizace se ujala společnost Tesmen, s.r.o. z Olešnice u Červeného Kostelce, která s tímto autorem často spolupracuje. Tentokrát však musely být jednotlivé díly konstrukce rozhledny zhotoveny a připraveny přímo v areálu firmy. Pro nepřístupnost místa musely být k dokončení montáže přepraveny vrtulníkem. To se stalo 10. září 2014 a již o deset dnů později byla rozhledna slavnostně otevřena. Od té doby je volně přístupná veřejnosti.
Jezerní slať se nachází mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda v nadmořské výšce 1058-1075 metrů nad mořem. Její součástí je i dřevěná vyhlídková věž a naučná stezka.
Nejznámější dominantou Mariánských Lázní je hlavní kolonáda. Nese jméno po ruském spisovateli Maximu Gorkém. Kousek od ní se nachází Kolonáda Karolinina a Rudolfova pramene. Dále je zde ještě Kolonáda Křížového pramene a Kolonád Ferdinandova pramene.
Venkovský sládek František Smetana se životem musel těžce protloukat, několikrát musel začínat od začátku. Dvakrát ovdověl, měl 18 dětí, ale nic ho nezlomilo. Dnes ho připomíná jediná pamětní deska. Jeho přirozené nadání zdědil první syn, proslulý jako zakladatel české národní hudby
Jeden z příběhů, odehrávajících se v uličkách a náměstích Starého Města pražského, je věnován známému sochařskému dílu. Dívčí postava představující Vltavu tu sídlí přes 200 let
Návštěvnické centrum na Kvildě prezentuje život rysů a jelenů v jejich přirozeném prostředí. V blízkosti budovy centra se nachází dva výběhy - jeden pro rysy a druhý pro jeleny.
V malebné uličce Pod Koštofránkem stojí malý domek, kde můžete nahlédnout do domácnosti ševce Rumcajse v době, než se stal loupežníkem. Kromě ševcovské dílny můžete vidět také Mančinu bylinkovou zahrádku.