Čtvercová renesanční hrobka vladyků Bukůvků z Bukůvky z r. 1592 v sousedství farního kostela sv. Matouše. Přízemí sloužilo jako kaple s klášterní klenbou a štukaturou, pod ní se nachází rodinná hrobka s dřevěnými rakvemi. Podlaha, schody a klenba jsou z cihel.
Hlavní obrázek místa
hlavní průčelí hrobky
© Jaromír Schoffer, 03/2010
Celá hrobka i s kostelem jsou velice dobře dostupné po celý rok. U hrobky je parkoviště, v obci se nachází hostinec.
Jaromír Schoffer , 19.5. 2010
popis

Renesanční hrobka Bukůvků z Bukůvky je nejvýznamnější památkou v obci. Hrobka Bukůvků je prostá stavba centrálního čtvercového půdorysu zakončená římsou a stanovou stříškou. Nejhodnotnější částí hrobky je portál s reliéfní výzdobou a kovanou, původně zlacenou a polychromovanou mříží. Po stranách umístěny erby Zikmunda Bukůvky z Bukůvky a jeho ženy Barbory Okrouhlické z Kněnic. Pod nimi vlevo alegorie duchovní síly a vpravo alegorie křesťanské lásky. V kryptě jsou uloženy mumifikované ostatky Zikmunda Bukůvky a jeho manželky Barbory Okrouhlické, Zikmundova synovce Bernarda a neznámé dívky, snad dcery uvedených manželů.. Součástí památky je i pískovcový krucifix, postavený před kostelem sv. Matouše. Hrobka Bukůvků je od r.1592 státem chráněná památka a od roku 1963 je zapsána na seznamu kulturních památek.

Pavel Vítek – zdroj: informační tabule umístěná před hrobkou, 11.11. 2013

historie

U farního kostela sv. Matouše stojí menší stavba čtvercového půdorysu se stanovou střechou. Pozornost upoutá renesanční portál z maletínského pískovce a kovaná mříž. Jde o hrobku vladycké rodiny Bukůvků z Bukůvky, jejichž sídlo bylo v sousední vsi Chromči. Bukůvkové pocházeli z malé vesnice Bukovky ležící na Pardubicku, západně od Lázní Bohdaneč. Jejich předek, Jan Sezema, našel v pohnuté době 15. století nový domov na Moravě, kde vyženil část panství Vranová Lhota u Loštic (Bouzova). Jeho syn Albrecht koupil počátkem 16. století nevelké červenolhotské panství, které Bukůvkové vlastnili až do druhé poloviny 17. století.

Jaromír Schoffer , 5.4. 2010

Olomoucký kraj,  Šumperk  (SU), Postřelmov

Místa v okolí

 kostel sv. Matouše
 kaple sv. Prokopa
 rychta
 lázně Bludov
 Dům Pod podloubím
 morový sloup
 empírová kašna
 stará radnice
 Bludov
 Zábřeh
 měšťanský pivovar
 kostel sv. Barbory
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Jiří
 Skalička
 Brníčko
 kostel sv. Linharta
 Bludov
 Bludoveček
 Nemile
 kaple sv. Václava
 Nemilka
 Háj u Šumperka
 Třemešek
 mariánský sloup
 radnice
 Šumperk
 Geschaderův dům
 Ruda nad Moravou
 kostel sv. Barbory
 partyzánský bunkr
 rychta
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Leonarda
 Dubicko
 Frankštát
 Hoštejn
 kostel sv. Anny
 Králova Hora
 Vikýřovice
 Rapotín
 kostel sv. Stanislava
 Bohdíkov
 Preisův mlýn
 Tři kameny
 Vikýřovice
 Štíty
 Bradlo
 kostel Všech svatých
 Stará radnice
 Burgstein
 boží muka
 Štíty
 Šilperk
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Jiří
 Mírov
 kaple sv. Šebestiána
 židovský hřbitov
 synagoga
 kostel sv. Jiljí
 Úsov
 Zámeček
 Pekařský dům
 městské opevnění
 Mohelnice
 kaple sv. Linharta
 kašna Hygie
 kostel sv. Stanislava
 mariánský sloup
 Mrtvý muž
 Podolí
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Marka
 kostel sv. Mikuláše
 Reichlova chata
 kaple sv. Rocha
 Strážník
 kaple sv. Panny Marie
 Velké Losiny
 Žerotínská sýpka
 Mlýnický dvůr
 ruční papírna
 Kalvárie
 kostel sv. Vavřince
 Sobotín
 kaple sv. Rocha
 Maršíkov
 Křížová hora
 kostel sv. Matouše
 kaple Panny Marie
 porodní tábor
 městské opevnění
Základní informace místa
ID místa: 8912
Typ místa: sakrální památky
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 30.3.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama