© Roman Řezáč 2003
Nad údolím Třebůvky, střežící obchodní cestu :-) stával hrad Radkov. Chráněn byl 9m širokým příkopem a valem v jedné části ve skále vylámaným, kde za ním je možné nalézt zbytky štítové hradní zdi široké 2,8 m.
RadkovZ opevnění je patrný příkop — v některých částech dokonce vykopaný do skály — a val. Pozorovatelné jsou dále terénní nerovnosti — prohlubně a základní obrysy bývalých domů či sídelních objektů v předhradí. Budovy, obytné stavby nebo gotické paláce se nedochovaly. Hradisko bylo pravděpodobně osídleno ve 13. století, snad i v 1. polovině 13. století. Nejsou dostupné žádné písemné zmínky, které by hrad přímo popisovaly — archivy zůstávají prázdné. Existuje jen několik hypotéz. Jedna z teorií spojuje vznik hradu s kolonizační činností rodu Boreš z Rýzmburka, který tuto oblast osidloval. Je možné, že hrad zanikl ještě před dokončením — tedy že nebyl nikdy zcela dostavěn. Další hypotéza uvádí, že mohl být zničen násilně — třeba vojenskou akcí – přibližně na přelomu 13. a 14. století. Radkovské hradisko tak patří mezi poměrně tajemná a málo známá středověká sídla. Je zajímavé právě tím, že přetrvávají jen fragmenty — zeď, val, příkop, terénní nerovnosti. Od roku 1958 (někde uváděno i 1964) je lokalita chráněna jako kulturní památka. Pro milovníky historie a turistiky jde o zajímavé místo — lze si udělat představu, jak vypadala středověká stavba a opevnění, i když nic velkolepého nezůstalo..
Městská lokaceMěstečko spojují s názvem Třebová, vyskytující se v listinách v letech 1267, 1270, 1281-1282. Násilné zničení autoři dávají do spojitosti s tažením Václava II. někdy v letech 1285-1286 (o násilném zániku svědčí nálezy militárií). Městečko však i po ataku žilo dále, zpustlo asi kolem poloviny 14. století v souvislosti s existencí a rozvojem města Moravské Třebové, založeného někdy kolem roku 1290 Václavem II. Archeologické nálezy z lokality jsou zajímavé, našly se např. kupecké váhy. Zadní část, vydělená příkopem, mající tvar trojúhelníka, mohla podle autorů vzniknout později a mohl tu sídlit purkrabí Konrád. Někdy ke konci existence městečka mohla začít výstavba hradby, právě proto nedokončená. Přístup do městečka a zároveň do zadního hradu (nelze tu identifikovat žádné stopy zástavby) lze předpokládat na základě terénního utváření spíše na jižní straně. Zde se rýsuje značně pravděpodobně přístup z městečka v jižní části vnější hrany šíjového příkopu před hradem (vlastní terénní pozorování), směřující do příkopu (vlastní vstup do hradu by musel zjistit případný archeo výzkum)..
|
Přihlášení |
