V r. 1891 byl ustaven Spolek pro zvelebení poutního místa v Malých Svatoňovicích, který inicioval zřízení Mariánského sadu se souborem 7 zděných kapliček symbolizujících Sedm radostí Panny Marie. Výklenkové kaple byly postaveny v průběhu r. 1892.
Pod Jestřebími horami vznikala postupně nová osada, vzdálená asi 2 km od mateřské obce Svatoňovic, od níž byla oddělena lány polí. Říkalo se jí Studánka svatoňovická nebo Svatoňovičky. Prvně je zmiňována r. 1709. Růst osady zesílil po r. 1715, kdy tu vzniklo u pramene významné poutní místo s lázněmi a od konce 18. stol. její rozvoj podpořilo ještě dolování černého uhlí v okolí. Stala se centrem důlního podnikání, které od počátku 19. století postupně přecházelo do vlastnictví náchodské vrchnosti. V průběhu 19. století se osada definitivně osamostatnila a vznikly názvy Velké a Malé Svatoňovice. Malé Svatoňovice leží asi 1 km severně od silnice I/14 z Náchoda do Trutnova poblíž Úpice. Mají nádraží na trati 032 z Jaroměře do Trutnova. Prochází tudy dálková, červeně značená turistická trasa ze Rtyně v Podkrkonoší k rozhledně Žaltman na hřebenu Jestřebích hor, k hřebenu míří též druhá větev červené na Kolčarku s památkami na čs. hraniční opevnění z 1. republiky. Z obce vychází dále modrá značka přes hřeben Jestřebích hor do Radvanic. Malé Svatoňovice mají dnes kolem 1500 obyvatel. Mariánský sad se nachází na severním okraji obce při červené turistické značce necelých 0,5 km nad náměstím. Značka stoupá Schejbalovou ulicí a za první zatáčkou se nachází vstupní brána do areálu.
28.7. 2017
V roce 1891 byl ustaven Spolek pro zvelebení poutního místa v Malých Svatoňovicích, který se zasloužil o zřízení Mariánského sadu, kde se nyní nachází soubor kapliček Sedmi radostí Panny Marie, křížová cesta a kaple Božího hrobu. V roce 1892 byl posvěcen základní kámen a ještě téhož roku bylo v příkrém kopci nad kostelem asi 300 metrů na sever postaveno sedm zděných kapliček symbolizujících Sedm radostí Panny Marie. Na klenáku vstupní brány do Mariánského sadu je vytesána malosvatoňovická Madona. Klasicistní výklenkové kaple vznikly jako romantická architektura podle návrhu architekta Edmunda Chaury z Červeného Kostelce. Obrazy Sedmi radostí maloval bývalý žák svatoňovické školy akademický malíř Josef Cobl.
Jiří Špaček, 28.7. 2017
