Poutní kostel Panny Marie Sedmiradostné postaven jako barokní v letech 1733-1734 s dřevěnou lodí. Při empírové přestavbě v letech 1830-1832 postavena loď zděná. Vnitřní vybavení a výmalba vesměs z 19. stol. Malby radostí Mariiných kromě jedné od Ludvíka Nejedlého z r. 1899.
Pod Jestřebími horami vznikala postupně nová osada, vzdálená asi 2 km od mateřské obce Svatoňovic, od níž byla oddělena lány polí. Říkalo se jí Studánka svatoňovická nebo Svatoňovičky. Prvně je zmiňována r. 1709. Růst osady zesílil po r. 1715, kdy tu vzniklo u pramene významné poutní místo s lázněmi a od konce 18. stol. její rozvoj podpořilo ještě dolování černého uhlí v okolí. Stala se centrem důlního podnikání, které od počátku 19. století postupně přecházelo do vlastnictví náchodské vrchnosti. V průběhu 19. století se osada definitivně osamostatnila a vznikly názvy Velké a Malé Svatoňovice. Malé Svatoňovice leží asi 1 km severně od silnice I/14 z Náchoda do Trutnova poblíž Úpice. Mají nádraží na trati 032 z Jaroměře do Trutnova. Prochází tudy dálková, červeně značená turistická trasa ze Rtyně v Podkrkonoší k rozhledně Žaltman na hřebenu Jestřebích hor, k hřebenu míří též druhá větev červené na Kolčarku s památkami na čs. hraniční opevnění z 1. republiky. Z obce vychází dále modrá značka přes hřeben Jestřebích hor do Radvanic. Malé Svatoňovice mají dnes kolem 1500 obyvatel. Kostel Panny Marie Sedmiradostné stojí na horním okraji náměstí Karla Čapka.
5.8. 2017
Poutní kostel Panny Marie Sedmiradostné situovaný na svahu poblíž pramene dobré vody je barokní stavba z roku 1733 (vysvěcen byl 30. 5. 1734) se sakristií, k níž na severu přisedá kaple sv. Judy Tadeáše. Původně měl zděný kamenný presbytář, loď však byla tehdy roubená z dřevěných trámů s mezerami ucpanými mechem, podlaha byla dlážděna pískovcem. Dne 30. května 1734 byl kostel benedikován a zasvěcen ke cti Sedmi radostí Panny Marie. Do něho byla na hlavní oltář přenesena soška Panny Marie ze sousední studniční kaple. V letech 1829-1831 ve zdejší farnosti působil P. Josef Regner, známý z kroniky Aloise Jiráska "U nás" jako páter Havlovický. V té době náchodské panství vlastnila vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská, známá jako kněžna z "Babičky" Boženy Němcové. Také babička s Barunkou konaly pouť do Malých Svatoňovic. Za P. Regnera byl kostel přestavěn empírově. Roku 1829 byla dřevěná část kostela již sešlá a nestačila vzrůstajícímu…
číst dále
Jiří Špaček, 5.8. 2017
