kostel Nejsvětější Trojice

Jediným známým středověkým farářem byl Jan Stendal, kterého roku 1351 papež Klement VI. jmenoval brněnským kanovníkem. V náboženských bouřích na počátku 17. století fara zanikla. Od roku 1634 byla ves filiálně připojena k Ujezdu. Dříve byl kostel zasvěcen sv. Martinu, později – po morové ráně roku 1616 – zůstalo ve vesnici 28 lidí a ti pak kostel zasvětili Nejsvětější Trojici. Původní románský kostel byl přestavěn ve slohu gotickém. Z gotického období se uvnitř kostela zachoval ve zdi kamenný svatostánek na levé straně a na pravé straně sedilie se 3 kamennými stříškami a klenba v presbytáři, kde byla zazděna 3 okna. Věž byla vystavěna roku 1600 i se zvonicovým patrem, kde byly na zvonové stolici zavěšeny 4 zvony a zároveň byl pořízen nový hlavní oltář s obrazem Nejsvětější Trojice a ve vrchní části se zdobnou tabulkou s nápisem: S. Trinitas unus Deus miseere nobis A. D. 1600 (v překladu: Sv. Trojice smiluj se nad námi). Hlavní oltář je ozdoben bohatými řezbami, stejně tak i boční oltáře. Na evangelijní straně (vlevo) stával oltář sv. Barbory. Boční oltář na epištolní straně byl s obrazem sv. Antonína Paduánského. Oba oltáře byly bohužel odstraněny v roce 1982. Kolem roku 1700 byla vyměněna okna za nová dřevěná půlkulatá. Velkou proměnu prodělal kostel v roce 1850. Sloup uprostřed lodi byl odstraněn a strop nově sklenut valenou klenbou s lunetami. Zvenku byly ke kostelu přistavěny mohutné opěrné pilíře kvůli statice. Kamenná kazatelna byla přenesena na hřbitov vedle kaple, nahradila ji nová dřevěná. Pod věží byl udělán nový hlavní vchod a ze sakristie vznikla předsín. Původní hlavní vchod z jižní boční stěny byl zazděn. Po roce 1900 zde byly hojně pořádány sv. misie, na jejich upomínku byl u vchodu u kostela postaven misijní kříž. V roce 1908 byly pořízeny nové varhany a instalovány věžní hodiny. V roce 1909 byla do původního dveřního výklenku dána socha sv. Jana Nepomuckého, ta je v současné době na volném travnátém místě uprostřed hřbitova.