
Obec Nové Hrady byla při první zmínce r. 1293 ještě zvána Boží Dům. Teprve po r. 1442 na návrší nad ní nechal Zdeněk Kostka z Postupic postavit nevelký hrad, kterému se začalo říkat Nový. Název v množném čísle se objevuje až ve 2. polovině 16. století. Nyní však obci dominuje rokokový zámek z let 1773-1777, na jehož stavbu padla většina zdiva starého hradu.
Obcí procházejí silnice II/357 a II/358, vzdálená železniční síť je pro ni bez významu.
1293 název Boží Dům, jméno Nový Hrad se připomíná od 15. století v souvislosti se stavbou hradu na kopci nad ní, název v plurálu od 2. poloviny 16. století naznačuje existenci dalšího, avšak nedoloženého panského sídla. Farní kostel sv. Jakuba Většího se připomíná již r. 1350. Původní gotický kostel byl zbořen v roce 1722 a v letech 1723-1725 byl v barokním slohu postaven současný kostel na náklady tehdejšího majitele panství knížete Jana Trautsona. Nový kostel měl mít původně dvě věže, ty však nakonec nebyly postaveny. Jako zvonice proto byla ponechána věž původního kostela upravená r. 1739 jako brána na hřbitov, která dodnes stojí odděleně od nové stavby. K oživení zájmu o kostel došlo po roce 1750, kdy panství koupil rod Harbuval-Chamaré. Tehdy byla v kostele vybudována panská oratoř, v sousedství pak byla r. 1766 postavena nová fara, vznikla křížová cesta ke zříceninám bývalého hradu a do nové rodinné hrobky v kostele byla v roce 1773 pohřbena majitelka hraběnka Anna Barbora Harbuval-Chamaré. Vnější podoba kostela i interiér jsou dílem převážně regionálních umělců, stavbu vedl Ondřej Tatínek z Vysokého Mýta. Hlavní oltář z roku 1743 je prací Antonína Pacáka z Litomyšle, oltářní obraz Stětí sv. Jakuba namaloval Jan Mühl z Nové Paky. Z poloviny 18. století pochází malířská výzdoba bočních oltářů, zatímco křížovou cestu na stěnách vymaloval až v letech 1879-1880 Václav Pošík. Tehdy také proběhla oprava se statickým zajištěním kostela pod vedením významného východočeského architekta Františka Schmoranze. Pravidelné bohoslužby se zde konají ve středu a v neděli..