Barokní kaple Sedmi radostí Mariiných vybudována nad pramenem v letech 1731-1732 nákladem náchodské kněžny A.M.V. Piccolomini de Aragona v sousedství budoucího poutního kostela. U pramenu zřízeny i lázně, v provozu od r. 1736 do 2. světové války.
Pod Jestřebími horami vznikala postupně nová osada, vzdálená asi 2 km od mateřské obce Svatoňovic, od níž byla oddělena lány polí. Říkalo se jí Studánka svatoňovická nebo Svatoňovičky. Prvně je zmiňována r. 1709. Růst osady zesílil po r. 1715, kdy tu vzniklo u pramene významné poutní místo s lázněmi a od konce 18. stol. její rozvoj podpořilo ještě dolování černého uhlí v okolí. Stala se centrem důlního podnikání, které od počátku 19. století postupně přecházelo do vlastnictví náchodské vrchnosti. V průběhu 19. století se osada definitivně osamostatnila a vznikly názvy Velké a Malé Svatoňovice. Malé Svatoňovice leží asi 1 km severně od silnice I/14 z Náchoda do Trutnova poblíž Úpice. Mají nádraží na trati 032 z Jaroměře do Trutnova. Prochází tudy dálková, červeně značená turistická trasa ze Rtyně v Podkrkonoší k rozhledně Žaltman na hřebenu Jestřebích hor, k hřebenu míří též druhá větev červené na Kolčarku s památkami na čs. hraniční opevnění z 1. republiky. Z obce vychází dále modrá značka přes hřeben Jestřebích hor do Radvanic. Malé Svatoňovice mají dnes kolem 1500 obyvatel. Studniční kaple Sedmi radostí Mariiných se ukrývá těsně za presbytářem u východní strany kostela.
3.8. 2017
Mezi dvěma výběžky Jestřebích hor, Kyselou horou a Klůčkem, protéká potůček posilovaný pramenem, který vyvěrá ze sedmi skalních rozsedlin a má dobrou, v zimě nezamrzající vodu. Je totiž mírně radioaktivní a má přibližně stálou teplotu 8° C. Každých 10 vteřin pramen vydá 2 litry vody. Svatoňovická sedmipramenná "Studánka" byla známa od nepaměti. Na začátku 18. století pozemek kolem pramene patřil usedlosti rolníka Václava Šrejbera. Ten chtěl do výklenku nad vraty svého statku umístit sošku Panny Marie. Lidé, kteří chodili kolem jeho statku k pramenu, přesvědčili hospodáře, aby sošku zavěsil na suchou třešeň, která stála přímo nad studánkou. Roku 1709 v kruté zimě totiž třešeň zmrzla a zůstala už suchá. Na ni v neděli 27. října 1715 sedlák Václav Šrejber zavěsil dřevěnou skříňku se soškou Panny Marie. Soška pochází od lidového řezbáře, chromého rolníka Jana Karáska z nedalekého Odolova. Zhotovil ji v r. 1715 právě pro Václava Šrejbera.…
číst dále
Jiří Špaček, 3.8. 2017
