Teplice nad Metují

Zámek má jedno patro, půdorys je obdélníkový, v podélné straně je třináct oken. V průčelí jsou dva portály stejného tvaru s těžkou římsou nesenou dvěma konzolami a vyvýšenou uprostřed pro znaky stavebníka a jeho manželky. Okna v přízemí mají nadokenní římsy opatřené štukovými věnci, okna v prvním patře jsou pod prohýbanou nadokenní římsou zdobena máslovitými ornamenty. V r. 1749 získal Dolní Teplice s 3 vesnicemi Adam Straka z Nedabylic. Ten dal v místnostech zámku zřídit štukové stropy s figurální výzdobou. V přízemí byla postavena malá zámecká kaple, zaklenutá klenbičkou. Zahrada a zahradní zeď byly doplněny plastikami z Braunovy školy v Kuksu. Po vymření strahovské větve v r. 1769 došlo o statek Dolní Teplice, k němuž do konce feudálního období náležely tři vesnice, ke sporu. Protože Dolní Teplice nebyly součástí strahovského svěřeného majetku, zůstaly v držení dcery Václava Adama Jiřího Straky z Vlkanova. V lednu 1775 prozradil správce tohoto panství poddaným, že Marie Terezie vydala patent, který zrušil robotu. To bylo příčinou selského povstání. Poddaní vyplenili zámek, zničili archív a hraběte z Vlkanova odvedli jako rukojmí s sebou. Václav z Vlkanova prodal Dolní Teplice v r. 1790 polickému obchodníku s plátnem Václavu Šrůtkovi, jehož synové Václav a František drželi Dolní Teplice až do r. 1832. Od nich koupili Dolní Teplice Rummerskirchové, kteří panství se 4 vesnicemi prodali Aichelburkům. V r. 1888 koupil statek továrník Bedřich Faltys. Protože zámek se stal jeho sídlem, dal k hlavní budově přistavět ještě křídlo do zahrady. Faltysům patřil zámek až do r. 1945, kdy byl konfiskován. Dodnes slouží jako domov důchodců..