Opočno čp. 55
© Pavel Strihavka, 06/2011
Roubený dům čp. 55, který stojí naproti zvonici. Ještě na začátku roku 2008 tento dům (jeden z nejstarších v Opočně) křičel o pomoc. Marně! Začalo se mluvit o tom, že až „konečně spadne“, vyroste tam krásné parkoviště. Pavel Střihavka ho koupil za pět minut dvanáct. „Spíš pět minut po dvanácté. Stav byl katastrofální, špatná střecha, všude zatékalo. Stáří? Našla se tu keramika z 13. století, už tehdy tu byl život. A zhruba od poloviny 18. století stojí dům v dnešní podobě,“ sděluje Pavel Střihavka, který při rekonstrukci spolupracoval s rychnovským muzeem.
Hradební příkop a domky, které ho lemují, němí svědkové dávno zašlých dob, nesou v sobě pečeť prožitých příběhů lidí, kteří tvořili dějiny malého podhorského městečka Opočna. V domě byl nalezen obraz Panny Marie. Originál, malovaný na lipovém dřevě, má pohnutý osud. Od roku 1382 je v držení Čenstochovského kláštera v Polsku. Je známo, že během husitských válek bylo vypleněno mnoho klášterů, mezi nimi i klášter řádu Paulínů v Čenstochové. Dva husitští bojovníci se snažili obraz odvézt povozem s volským potahem. Uháněli dolů z kopce, když se voli asi po půl kilometru zastavili a odmítli pohnout se z místa. Zloději ze vzteku vyhodili obraz na zem a chtěli ho rozsekat na kusy. Lipové dřevo vydrželo, zato jeden zloděj na místě zemřel a druhému uschla ruka. Roku 1434 byl obraz opraven. Ve tváři Panny Marie však zůstalo patrných šest šrámů, jako památka na nevydařenou loupež, a na všech dalších kopiích jsou pak tyto šrámy zobrazovány. Na místě, kde se zastavilo volské spřežení, byl později postaven kostel sv. Barbory. A teď se dostáváme k jádru věci. Za třicetileté války byl v Opočně v domě č. p. 55 ubytován raněný důstojník, který svému zranění nakonec podlehl. Za starých časů lidé věřili, že duše člověka, který v domě zemře a je pochován pod prahem toho stavení, nadále ochraňuje dům před zkázou a nebezpečím. A tak se stalo i s ostatky onoho důstojníka. Závěrem je, že obraz Panny Marie mohl být válečnou kořistí tohoto důstojníka. Před smrtí jej mohl darovat svým opatrovníkům, kteří jej uschovali, a obraz se pak dědil z generace na generaci. Anebo to mohlo být úplně jinak... Avšak jádro pověry o nebožtících pochovaných pod prahem domů je pravdivé, v Opočně totiž takový dům stojí. Pro klid lidí, kteří v něm žijí, a pro klid duše zemřelého, však místo a dům neuvádíme.
Dům U Zvonice má svou legendu. Asi tak v druhé polovině 18. století žila v tomto domě paní, která sloužila v opočenském zámku. ...Byla sama a neměla snad ani žádné příbuzné. Jednoho dne zemřela a dům osiřel. Od té chvíle se však začala dít podivná věc. Noc co noc vycházelo z domu tajemné světlo. Sousedé se ze začátku báli, ale pak si několik nejodvážnějších dodalo odvahy a domluvili se, že večer přijdou té záhadě na kloub.Vstupní dveře nebyly zamčené, vešli tedy do malé chodbičky. Místnost vpravo byla tmavá, ale ze zadního pokoje vycházela záře. Šli za tou září, až přišli k dřevěné truhle. Odklopili víko a v ten okamžik bylo v místnosti vidět jako ve dne. Že by takovou zář vydávaly šaty té nebožky? Hledali dál, až u samého dna objevili obraz Panny Marie. To z její líbezné tváře vycházela ta záře! Obraz byl zasazen do pozlaceného rámu a stal se součástí oltáře v Mariánském kostelíčku. Každý rok se zde ve svátek Nanebevzetí Panny Marie sloužily mše. Byly hojně navštěvované, lidé z Opočna i ze širokého okolí přicházeli potěšit se pohledem na krásný obraz, který byl opředen tajemnou pověstí. Dnes již kostelíček slouží jiným účelům a oltář byl přestěhován do kostela Nejsvětější trojice na Trčkově náměstí. Je umístěn vlevo, několik kroků od hlavního vchodu. Naskýtá se nám otázka vskutku detektivní: proč byl obraz nalezen v truhle a ne na zdi, kam se obrazy zpravidla umisťují ? Odpověď možná objevíme v dalším příběhu. Obraz je kopií Panny Marie Čenstochovské.
|
Přihlášení |
