
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je raně gotická trojlodní bazilika se střední vysokou lodí, dvěma nižšími postranními loděmi a poměrně dlouhým vyvýšeným a uzavřeným kněžištěm, které bylo určené pro mnišský chór. Ten vychází z obdélníkové části o dvou polích a z pětibokého závěru. Kostel stojí na severozápadním rohu kláštera, se kterým je spojen západním průčelím a presbytářem, který vystupuje polygonálním závěr z příčného klášterního křídla do zadního dvora. Jediná volná průčelí trojlodí jsou západní a severní, přičemž jižní postranní fasáda zasahuje do předního klášterního dvora. Celé západní průčelí kostela je vodorovně děleno římsami ve výši hlavních říms boční a hlavní lodi, je vyvedeno do dvoupatrového štítu s prohýbanými postranicemi ukončenými římsou v obou patrech. Stěny celého kostela jsou o 80 cm zapuštěné do země. Kostel zaujímá celkově 6 794 m² zastavěné plochy. Střední loď je široká 7 m a 30 m dlouhá, boční… číst dále
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je farní, původně klášterní římskokatolický kostel postavený ve 13. století v Polici nad Metují. V té době bylo v Polici nad Metují proboštství spadající pod Břevnovský klášter. Kostel stojí na severozápadním rohu bývalého kláštera, který je chráněn jako kulturní památka České republiky. Původně stával v areálu benediktinského kláštera dřevěný kostelík z počátku 13. století. Později byl nahrazen kamennou stavbou, z níž je zachován vzácný raně gotický ústupkový portál z let 1270-1280. Kostel byl upraven barokně na začátku 18. století pravděpodobně za účasti Kiliána Ignáce Dientzenhofera a koncem 19. století znovu novogoticky. Dějiny polického klášterního kostela začínají r. 1253, kdy ho nechal vystavět opat břevnovských benediktinů Martin I. místo dřívější dřevěné kaple. Za vlády Přemysla Otakara II. r. 1260 v Polici vzniká proboštství, pro které byl Břevnov mateřským klášterem. Polický kamenný kostel zasvěcený… číst dále