kostel Nanebevzetí Panny Marie

Jediná volná průčelí trojlodí jsou západní a severní, přičemž jižní postranní fasáda zasahuje do předního klášterního dvora. Celé západní průčelí kostela je vodorovně děleno římsami ve výši hlavních říms boční a hlavní lodi, je vyvedeno do dvoupatrového štítu s prohýbanými postranicemi ukončenými římsou v obou patrech. Stěny celého kostela jsou o 80 cm zapuštěné do země. Kostel zaujímá celkově 6 794 m² zastavěné plochy. Střední loď je široká 7 m a 30 m dlouhá, boční lodi jsou široké 5 m. Kněžiště je stejně široké jako hlavní loď, která je dlouhá 16,7 m. Střední loď je od boční lodi oddělena čtyřmi páry pilířů překlenutých hrotitými pásy. Ke každému z pilířů přiléhají na východní a západní straně pětiboké přípory, jež se vinou v mezipilířových pásech. V prvním poli od západní strany jsou místo otvorů s pásy odděleny lodi zdmi stejné šířky s pilíři, čímž je západní část klenby mezi podpěrami rozdělena ve dvě kaple v prodloužení bočních lodí, a střední předsíň. Na polygonálním závěru presbytáře jsou čtyři paprskovitě rozložené opěrné pilíře, které se dochovaly z gotické výstavby. Opírají se o trnož z tesaného pískovce, ukončenou zkosenou hranou. Původní zdvojená gotická okna jsou zmenšena a upravena do půlkruhového tvaru s výjimkou jediného kruhového v prvním patře západního průčelí a jediného dochovaného gotického dvojitého okna s původními kružbami v prvním poli pravé lodě. V kněžišti zbyla tři vysoká gotická okna. Široce rozevřený západní portál tvaru lomeného oblouku z r. 1294 je nejvýznamnější dochovanou gotickou částí kostela. Hluboké ostění vyčnívá z líce subtilními pilíři, na kterých je z každé strany příporný sloupek. Nad sloupky se vinou lomené oblouky, pokryté javorovými a kaštanovými listy. Na rozích ústupků jsou v obloucích stejné profily jako pod hlavicemi. Nad hlavicemi se nachází římsový pás, který končí v obou rozích portálového otvoru konsolkami. Na nich je uložen tympanon. Na římse se nachází kovaný kříž sv. Benedikta. Tento kříž je obvyklý na všech stavbách českých benediktinů a jeho uctívání povolil papež Benedikt XIV. Boční lodě o pěti polích jsou zaklenuty původní křížovou gotickou klenbou do pískovcových žeber o 30 cm vyčnívajících z klenby. Ve vrcholech kleneb se žebra sbíhají do terčových svorníků. Hlavní loď se otevírá do bočních lodí vysokými arkádami s hrotitými záklenky na arkádových pilířích. Celá loď je zaklenutá křížovou klenbou v šesti polích sbíhajících se do žeber stejného průřezu jako v kněžišti, žebra se opírají o polygonální krákorce a sbíhají se v šesti terčových svornících se stejnými motivy jako v bočních lodích. Okna jsou umístěna v úrovni klenebních čel. Hrotitý vítězný oblouk v hlavní lodi se opírá v patkách o polygonální přípory ukončené listnatými hlavicemi s gotickou římsou. Na evangelní straně se objevuje busta, o které se předpokládá, že ztvárňuje tvář krále Václava I. nebo Přemysla Otakara II. Presbytář má dvě obdélníková pole zaklenutá křížovou klenbou a paprskový polygonální závěr, který je zaklenutý paprsčitou klenbou tvořenou kamennými žebry. V kamenném výklenku byla pod omítkou objevena freska Kristovy hlavy se svatozáří asi z r. 1300, svým provedením patří ještě k románským malbám. Z celé malby zůstal zřetelný jen medailon hlavy a nápis pod ní nebyl dosud rozluštěn. Dochovaly se pouze tři oltáře, jeden v hlavní lodi a dva v bočních lodích. V r. 1765 byly zřízeny nové oltáře sv. Josefa a Čtrnácti svatých pomocníků, dále oltáře sv. Gertrudy a sv. Anny a také byla téhož roku dokončena výmalba kostela. V r. 1766 byly postaveny dva nové oltáře staršího zasvěcení, sv. Václava a sv. Vojtěcha. V kostele byly varhany z r. 1809 přestavěné Amadeem Hanischem r. 1857. Do jejich původní skříně byly r. 1936 vestavěny nové Josefem Růžičkou (1874-1968) z Prahy-Břevnova. V sousedství kostela je budova bývalého benediktinského kláštera (viz samostatné heslo), který byl zrušen r. 1786 a nyní slouží muzejním účelům..

Původně stával v areálu benediktinského kláštera dřevěný kostelík z počátku 13. století. Později byl nahrazen kamennou stavbou, z níž je zachován vzácný raně gotický ústupkový portál z let 1270-1280. Kostel byl upraven barokně na začátku 18. století pravděpodobně za účasti Kiliána Ignáce Dientzenhofera a koncem 19. století znovu novogoticky. Dějiny polického klášterního kostela začínají r. 1253, kdy ho nechal vystavět opat břevnovských benediktinů Martin I. místo dřívější dřevěné kaple. Za vlády Přemysla Otakara II. r. 1260 v Polici vzniká proboštství, pro které byl Břevnov mateřským klášterem. Polický kamenný kostel zasvěcený Nanebevzetí Panny Marie se stavěl v době, kdy do Čech začínal pronikat gotický stavební sloh šířený cisterciáckými hutěmi z Francie, u nás nazývaný jako přemyslovská gotika. Po smrti opata Martina I. se r. 1278 stavby ujímá opat Kristián a poté opat Pavel II. Bavor z Nečtin, v r. 1294 byla stavba dokončena. Jednalo se o trojlodní baziliku se dvěma věžemi při západním průčelí. Podle idealizovaného zobrazení kostela z benediktinského plánu z r. 1674 se kostel vyznačoval tradičním charakterem stavby, ve které se projevují ještě románské stavební techniky. Patrně se však lišil výškovou proporcí hlavní lodi, čímž se přibližuje gotice. Během husitských válek v 15. století kostel zasáhl požár. Následkem tohoto požáru bylo zřícení klenby v hlavní lodi, která byla při rekonstrukci nahrazena stropem z dřevěných prken položených na gotických obloucích. Radikálnější změny přestavby proběhly až za opata Otmara Zinkeho v letech 1712-1714. Prkenný strop nad hlavní lodí byl nahrazen novou klenbou, kterou navrhl pravděpodobně významný barokní architekt Kryštof Dientzenhofer. V gotických oknech byly odstraněny kružby, spodní části oken byly zazděny a celkově byla okna upravena do barokní podoby. Vzápětí došlo i k barokní přestavbě průčelí chrámu, přičemž starý gotický portál z 13. století byl zachován. V r. 1786 byl nařízením císaře Josefa II. zrušen konvent proboštství a v r. 1787 se kostel stává farním. V r. 1818 byly zazděny postranní dveře v kostele, které vedly ze dvora prelatury. Kvůli stížnosti farníků byly r. 1819 zhotoveny nové, vedoucí do klášterní zahrady. V r. 1826 byla postavena nová věž s hodinami nad západním průčelím kostela. V letech 1894-1895 byly prováděny úpravy v novogotickém stylu. Týkalo se to především výmalby a vybavení interiéru kostela. K velké úpravě celého interiéru kostela došlo r. 1894 za opata ThDr. Bruna Čtvrtečky. Stěny chrámu byly nově ornamentálně polychromovány, na vítězném oblouku také figurálně malbou s anděly se svatou trojicí a v kněžišti s medailony se světci. Tyto malby jsou zde dodnes. Největších změn při této rekonstrukci však doznal mobiliář. Všech deset barokních oltářů bylo odstraněno a nahrazeno pěti novými, zhotovenými v novogotickém slohu. Ve farním kostele se konají pravidelné bohoslužby. Během července a srpna jsou tu také dostupné komentované prohlídky s prohlídkou varhanní kruchty z r. 1760 a varhan, zakončené krátkým hraným i zpívaným koncertem. Aktuální dny a časy prohlídek jsou vždy na webu farnostpolice.cz.