Zámek vystavěl Jan Kuna z Kunštátu okolo roku 1548 na zbořeništi staré tvrze. R. 1636 zničen požárem a vystavěn znovu. Z 18. stol. pochází podlouhlá přístavba spojující obě starší budovy. Průčelí vyzdobeno sgrafity při opravě v roce 1911. Dnes sídlem Vlastivědného muzea Kyjov.
Hlavní obrázek místa
pohled z Palackého ulice
© Pavel Zany Komárek 14.4.2003

Stálé expozice:

Pravěk Kyjovska - archeologická expozice, dokladující osídlení Kyjovska od starší doby kamenné až po osídlení Slovany.
Cesta slovácké vesnice od feudalismu k socialismu - etnografická expozice, první část se věnuje vývoji lidového oděvu s ukázkou základních krojových typů Kyjovska a ukázku interiéru slováckého domu - konkrétně jizby. Druhá část nabízí pohled do "dvora, kuchyně a ložnice", ilustruje, jak fungovalo hospodářství, jaké nádobí či nářadí se používalo. S ukázkou jizbového koutu s vysoko vystlanou malovanou postelí z roku 1863, kolébkou, malovanou truhlou s dřevěnými hračkami kyjovského hračkáře Pulsbergra.
Přírodovědná expozice - nově otevřena r. 2004. Představuje přírodovědné sbírky formou velkoplošného dioramatu, vč. autentických zvukových nahrávek. Velkoplošné diorama zahrnuje nejvýznamnější biocenózy našeho regionu: lesostep s ukázkou staré vinice, karpatská bučina a dubohabřina a aluviální louka s rybníkem. Jednotlivé biotopy do sebe plynule přecházet a návštěvníci mohou vidět jednotlivé živočichy představené v jejich přirozeném prostředí.
Expozice je doplněna o paleontologickou sbírku Andělína Odstrčila, součástí je latexový otisk kyjovské hnědouhelné sloje a obraz Krajina Kyjovska v mladších třetihorách, který zachycuje živočichy a rostliny vyskytující se v tomto období v našem regionu (malíř Petr Modlitba).
E.H. podle http://www.masaryk.info, 22.8. 2013
historie

Prvním světským držitelem Kyjova, jenž koupil městečko od kláštera Hradiska, byl Jan Kuna z Kunštátu (od r. 1539), který začal blízko zbořeniště tvrze přímo pod svahem, na němž stál kostel, stavět renesanční zámek. Jeho průčelní stěna byla obrácena na západní stranu. Zde byl také vchod, který na rozdíl od nynějšího vchodu ležel poněkud jižněji. Z někdejší zámecké stavby se dochovaly pouze dvě třetiny. Nejsevernější část, přiléhající ke svahu, byla zničena požárem v r. 1636, takže ji bylo nutno později vybudovat na starých základech znovu. Na rozdíl od starších jižnějších částí s valenou a křížovou klenbou má už obytné prostory s rovným stropem. Z konce 18. století pochází podlouhlá přístavba s neckovitou klenbou, napojená na obě dochované nejstarší části budovy. Proto byl hlavní vchod do budovy přeložen do severní části. Kyjovská vrchnost bydlela na zámku jen krátce. V r. 1548 se totiž Kyjov vykoupil z poddanství dalšího majitele…  číst dále

Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, doplněno redakcí podle http://www.masaryk.info, 21.4. 2004

Jihomoravský kraj,  Hodonín  (HO), Kyjov

Místa v okolí

 kaple sv. Josefa
 mariánský sloup
 kaple sv. Rocha
 Kostelec
 Vlkoš
 Svatobořice
 socha sv. Floriána
 Bukovanský mlýn
 Sobůlky
 hrádek v poloze Valy
 Bohuslavice
 Dolní Moštěnice
 Johanka
 Žádovice
 Věteřov
 Milotice
 Strážovice
 Nechvalín
 kostel sv. Vavřince
 Vracov
 Žeravice
 Haluzice
 Vřesovice
 Jarohněvice
 Šardice
 Koryčanská kaple
 Palánek
 Osvětimany
 kostel sv. Havla
 Bzenec
 hradisko sv. Klimenta
 kostel sv. Klimenta
 mariánský sloup
 Koryčany
 Bzenec
 kostel sv. Vavřince
 židovský hřbitov
 Domanín
 Kozel
 Hrádek u Snovídek
 Kazatelna
 Žarošice
 kostel sv. Anny
 Cimburk u Koryčan
 Újezd u Ždánic
 kaple sv. Václava
 Ořechov
 sklepní ulička
 Nemotice
 Kvášov
 Uhřice
 Váté písky
 Meandry Moravy
 Rohatec
 Nevojice
 kostel sv. Anny
 smírčí kříž
 Střílky
 židovský hřbitov
 Konůvky
 hrádek u Nevojic
 Smraďavka
 barokní hřbitov
 Střílky
 Kepkov
 Vícemilice
 Buchlov
 kostel sv. Martina
 Buchlovice
 skanzen Strážnice
 Strážnice
 Čejkovice
 Průžkův mlýn
 Templářské sklepy
 kaple sv. Barbory
 kostel sv. Kunhuty
 kaple Panny Marie
 Rašovice
 Plže
 kostel sv. Martina
 synagoga
 židovský hřbitov
 Bílá věž
 městské opevnění
 Starý Poddvorov
Kontaktní informace
Vlastivědné muzeum Kyjov
Palackého 70
697 01 Kyjov
Tel: 518 612 338, 724 986 073
http://www.masaryk.info/vlastivedne-muzeum-kyjov/
muzem.kyjov@masaryk.info
Základní informace místa
ID místa: 2062
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: v návštěvních hodinách
Uveřejněno: 3.2.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama