Zámek vystavěl Jan Kuna z Kunštátu okolo roku 1548 na zbořeništi staré tvrze. R. 1636 zničen požárem a vystavěn znovu. Z 18. stol. pochází podlouhlá přístavba spojující obě starší budovy. Průčelí vyzdobeno sgrafity při opravě v roce 1911. Dnes sídlem Vlastivědného muzea Kyjov.
Stálé expozice:
Pravěk Kyjovska - archeologická expozice, dokladující osídlení Kyjovska od starší doby kamenné až po osídlení Slovany.
Cesta slovácké vesnice od feudalismu k socialismu - etnografická expozice, první část se věnuje vývoji lidového oděvu s ukázkou základních krojových typů Kyjovska a ukázku interiéru slováckého domu - konkrétně jizby. Druhá část nabízí pohled do "dvora, kuchyně a ložnice", ilustruje, jak fungovalo hospodářství, jaké nádobí či nářadí se používalo. S ukázkou jizbového koutu s vysoko vystlanou malovanou postelí z roku 1863, kolébkou, malovanou truhlou s dřevěnými hračkami kyjovského hračkáře Pulsbergra.
Přírodovědná expozice - nově otevřena r. 2004. Představuje přírodovědné sbírky formou velkoplošného dioramatu, vč. autentických zvukových nahrávek. Velkoplošné diorama zahrnuje nejvýznamnější biocenózy našeho regionu: lesostep s ukázkou staré vinice, karpatská bučina a dubohabřina a aluviální louka s rybníkem. Jednotlivé biotopy do sebe plynule přecházet a návštěvníci mohou vidět jednotlivé živočichy představené v jejich přirozeném prostředí.
Expozice je doplněna o
paleontologickou sbírku Andělína Odstrčila, součástí je latexový otisk kyjovské hnědouhelné sloje a obraz Krajina Kyjovska v mladších třetihorách, který zachycuje živočichy a rostliny vyskytující se v tomto období v našem regionu (malíř Petr Modlitba).
E.H. podle http://www.masaryk.info, 22.8. 2013
Prvním světským držitelem Kyjova, jenž koupil městečko od kláštera Hradiska, byl Jan Kuna z Kunštátu (od r. 1539), který začal blízko zbořeniště tvrze přímo pod svahem, na němž stál kostel, stavět renesanční zámek. Jeho průčelní stěna byla obrácena na západní stranu. Zde byl také vchod, který na rozdíl od nynějšího vchodu ležel poněkud jižněji. Z někdejší zámecké stavby se dochovaly pouze dvě třetiny. Nejsevernější část, přiléhající ke svahu, byla zničena požárem v r. 1636, takže ji bylo nutno později vybudovat na starých základech znovu. Na rozdíl od starších jižnějších částí s valenou a křížovou klenbou má už obytné prostory s rovným stropem. Z konce 18. století pochází podlouhlá přístavba s neckovitou klenbou, napojená na obě dochované nejstarší části budovy. Proto byl hlavní vchod do budovy přeložen do severní části. Kyjovská vrchnost bydlela na zámku jen krátce. V r. 1548 se totiž Kyjov vykoupil z poddanství dalšího majitele…
číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, doplněno redakcí podle http://www.masaryk.info, 21.4. 2004
