Štola budována jako odvodňovací pro výše položené doly v 30.-50. letech 19. stol., ale nedokončena. Vyhloubeno jen 250 m z plánovaného 1 km. Sloužila jako zdroj vody pro místní lázně, koksárny a briketárnu, nyní zásobuje jen vodotrysky. V letech 2010-2011 opravena její vstupní část.
Pod Jestřebími horami vznikala postupně nová osada, vzdálená asi 2 km od mateřské obce Svatoňovic, od níž byla oddělena lány polí. Říkalo se jí Studánka svatoňovická nebo Svatoňovičky. Prvně je zmiňována r. 1709. Růst osady zesílil po r. 1715, kdy tu vzniklo u pramene významné poutní místo s lázněmi a od konce 18. stol. její rozvoj podpořilo ještě dolování černého uhlí v okolí. Stala se centrem důlního podnikání, které od počátku 19. století postupně přecházelo do vlastnictví náchodské vrchnosti. V průběhu 19. století se osada definitivně osamostatnila a vznikly názvy Velké a Malé Svatoňovice. Malé Svatoňovice leží asi 1 km severně od silnice I/14 z Náchoda do Trutnova poblíž Úpice. Mají nádraží na trati 032 z Jaroměře do Trutnova. Prochází tudy dálková, červeně značená turistická trasa ze Rtyně v Podkrkonoší k rozhledně Žaltman na hřebenu Jestřebích hor, k hřebenu míří též druhá větev červené na Kolčarku s památkami na čs. hraniční opevnění z 1. republiky. Z obce vychází dále modrá značka přes hřeben Jestřebích hor do Radvanic. Malé Svatoňovice mají dnes kolem 1500 obyvatel. Štola Kateřina se nachází na severním okraji obce při modré turistické značce necelých 0,5 km nad náměstím v bezprostředním sousedství Mariánského sadu.
27.7. 2017
První nález černého uhlí v oblasti Jestřebích hor byl učiněn v Markoušovicích r. 1590, jak potvrzuje Simon Hüttel v trutnovské kronice. Na Svatoňovicku bylo uhlí poprvé kopáno podle náchodského zámeckého archivu kolem r. 1634. Vrchnost si tehdy vyhrazovala dodávání nejkvalitnějších kusů uhlí pro potřebu dvorního kováře. Vzrůstající zájem o nové palivo si vynutil vznik nové profese uhlokopa, vznikla potřeba zakládat úpadní jámy, svislé šachtice a odvodňovací štoly. Dědičná štola Kateřina byla založena koncem 30. let 19. století. Právě v té době, 29. listopadu 1839 zemřela Kateřina Vilemína, vévodkyně zaháňská, které téměř 40 let patřilo náchodské panství. Na její památku byla štola pojmenována. Podle plánu měla mít délku 1 km, aby odvodňovala výše umístěné doly na Předních horách. Nebyla však nikdy dokončena. Po dosažení 250 m v ní bylo krátce dolováno uhlí. Poté byl zájem horního úřadu zaměřen jinam a v 50. letech 19. století bylo dílo…
číst dále
Jiří Špaček, 27.7. 2017
