
Přesné datum, kdy byl tento filiální kostel patřící k Chrudimi založen, není doloženo. První zmínka pochází z roku 1349. V době husitské byl kostel podobojí a po bělohorské porážce, i přes to, že se katolická víra mezi poddanými šířila pomalu, byl rekatolizován. V průběhu času postihly kostel požáry, následované opravami. Zásadní rekonstrukci provedl v 19. století slatiňanský stavitel František Schmoranz pod patronátem knížete Františka Josefa Auersperga.
Od roku 1881 má kostel dvě klenuté lodi – do té doby měl loď jen jednu. V severním presbyteriu se nachází hlavní novogotický oltář z roku 1882 se Schmoranzovým obrazem sv. Jiří jako rytíře na bělouši probodávajícího draka. Oltář pochází ze 2. poloviny 17. století. V jižním presbyteriu je oltář s obrazem Panny Marie Pasovské.
Oltářní obrazy namaloval s největší pravděpodobností chrudimský malíř Samuel Gindter. V jižním presbyteriu se dochovaly dvě gotické nástěnné malby pocházející pravděpodobně z poloviny 15. století. Jedna z nich zobrazuje sv. Jiří, nad nímž je erb rodu Orelských ze Sán. Druhá malba znázorňuje postavu světce, v dolní části je zobrazen Kristus na kříži.
V kostele je možné nalézt 15 kamenných epitafů. Roku 1866 byly zdviženy z podlahy a zasazeny do vnitřních zdí presbyterií a pod kruchtu. Pro jejich poškození již nelze dobře přečíst obsah. Připomínají však zemřelé příslušníky rodů, které vlastnily orelské panství. Kostel se nachází na osamocené křižovatce cest mezi obcemi Kočí, Orel, Řestoky a městem Chrudimí.