Věžový vodojem je jednou z památek na výstavbu původního skupinového vodovodu pro okolí Dašic, která vznikla v období 1. světové války a v nezměněném stavu se dochovala dodnes.
věžový vodojem
Dašice-věžový vodojem
© Boris Jelínek 05/2023

Dašice leží asi 10 km východně od Pardubic v jižním sousedství dálnice D35 (exit 148). Jako ves jsou doloženy od r. 1318, r. 1913 byly povýšeny na město. Centrum je od r. 1990 památkovou zónou. Žije tu asi 2500 obyvatel. Věžový vodojem se nachází ve východní části města.

Jiří Špaček, 20.2. 2024
 6.2 min
Ikona Tato stavba vznikla v souvislosti s budováním skupinového vodovodu pro okolí Dašic. Samo městečko se k tomuto projektu připojilo proto, že dosud dodávaná pitná voda byla špatné kvality, což bylo příčinou častých epidemií tyfu a jiných onemocnění. ...
26.11. 2023, Boris Jelínek

Autorem projektu měl být podle zmínky Josefa Janiše v „Dašických ozvěnách“ z dubna 2001 místní stavitel Ing. arch. Josef Huráň a stavět se mělo začít v roce 1914. Nedlouho po rozjetí výstavby však vypukla 1. světová válka a tak nastal postupný nedostatek pracovních sil a nakonec též finančních prostředků, takže stavba byla přerušena. Jelikož o jeho výstavbě není v pamětní knize žádná zmínka, nepodařilo se mi přesně dohledat, kdy se tak stalo, protože oficiálně se na skupinovém vodovodu pracovalo přes celé válečné období. Odhaduji to však na rozmezí let 1915-1916, neboť se tak dělo v celém okolí. Náhodou se mi však dostal nedávno do rukou výtisk „Venkova“ z 3. prosince 1915, kde se píše toto:

„Vyhláška. Správní výbor skupinového vodovodu obcí Vysoká, Litětiny, Horní Roveň, Dolní Roveň, Komárov a Dašice v okresu Holickém zadá veřejným nabídkovým řízením stavbu skupinového vodovodu pozůstávající ze zachycení pramenů, pramenných jímek, sběrné jímky, zemního vodojemu, věžového vodojemu a rourovodu 27.486 m. délky, event. s 220 domovními přípojkami. Stavební náklad (bez přípojek) činí okr. 477.000 K. Do projektu nahlédnouti možno ve dnech 1. až 10. prosince 1915 v obecní úřadovně v Dolní Rovni vždy od 9. do 12. a od 1. do 3. hodiny, kde též lze dostati lze za cenu 10 K (neb opsati) otisk rozpočtových položek spolu s podmínkami a smlouvou, které jsou závaznými pro nabídkové řízení, zadání a provádění stavby. Zapečetěné a příslušně kolkované nabídky spolu s vadiem, činícím 10 proc. summy nabídky, odevzdány buďtež do 14. prosince 1915 předsednictví správního výboru v Dolní Rovni, pošta Roveň u Moravan. Na později došlé nabídky nebude brán zřetel. Stavba zadána bude buď v celku, event. zemní a věžový vodojem odděleně aneb dle č. 6 podmínek odborným podnikatelům, při čemž správní výbor ve svém rozhodnutí není vázán výší nabídky. V Dolní Rovni, dne 28. listopadu 1915. Místopředseda: MUDr. Leop. Liebich. Předseda: Václav Udržal. Pokladník: Josef Schejbal. Jednatel: Václav Kohoutek. Tajemník: Jan Pilný.“

Právě z výše zmíněného textu můžeme dovodit, že k výstavbě věžového vodojemu nemohlo dojít v roce 1914, jak se traduje, ale až na přelomu let 1915-1916, kdy musela být též přerušena kvůli již zmíněným válečným událostem. Dalším důkazem mého tvrzení je to, že projekt zmíněného skupinového vodovodu byl schválen až 9. února 1915 výnosem c. k. ministerstva orby a řízení ohledně něj proběhlo 8. a 9. března téhož roku. 8. února 1918 navíc c. k. ministerstvo orby prodloužilo termín dokončení vodovodu. Je však možné, že se stavět vůbec nezačalo a na místo byl dovezen pouze materiál, případně byly provedeny nějaké zemní práce. Ani tato varianta se nedá vyloučit. Jisté je tedy pouze to, že kolaudace stavby proběhla 19. prosince 1921, přičemž stavbu vodovodu provedla firma Továrna na měděné a kovové zboží Josef Schroll z Nového Bydžova (15 dělníků bylo na stavbě zaměstnáno v rámci projektu na zmírnění nezaměstnanosti) a stavbu vodojemu společnost Technická kancelář Fy. Ing. Jar. Matička Praha-Karlín. I zde je však nejasnost. V některých pramenech se tvrdí, že byl autorem projektu již zmíněný Ing. arch. Josef Huráň, v jiných zdrojích, že se jednalo o plány Ing. Jaroslava Matičky. Nejspíše je pravda uprostřed, neboť původně byly schváleny plány prvně zmíněného stavitele, ale v nějakých ohledech se ukázalo, že jsou nevyhovující a byly přepracovány právě Ing. Jaroslavem Matičkou. Nedá se rovněž vyloučit, že výtvarnou schránku má na svědomí právě místní stavitel a technickou Ing. Matička, který byl vyhlášeným odborníkem v oblasti vodárenství a vodního stavitelství. Dlouhou dobu nevydrželo v původním stavu ani železné vodovodní potrubí, jež bylo pokládáno od roku 1915. Správa skupinového vodovodu pro Roveň, Litětiny, Komárov, Vysokou a Dašice konstatovala počátkem 20. let 20. století, že tamní vodovod vystavěný z železného potrubí je na mnoha místech zničený rzí, a tak se ho rozhodla nahradit železobetonovým potrubím, jež mělo i tu výhodu, že vydrží též vysoký tlak. Dokladem toho je zmínka ve „Venkově“ z 27. ledna 1928: „Skupinový vodovod přes Roveň, Litětiny, Komárov, Vysokou a Dašice, v r. 1915 založený, přestal bezvadně fungovat letos z jara. Proto se členové a správa tohoto skupinového vodovodu rozhodli k nástavbě v obci Dolní Roveň troubami železobetonovými, vycházejíce z toho přesvědčení, že trouby železné, jmenovitě tažené zinkované, ve spodinách žíravých jsou vyhazováním peněz. Provozní tlak v Dolní Rovni jsou 3-4 atm. Potrubí zřídil Fr. Ruml, Platěnice, p. Moravany.“ Následovaly však další problémy, protože v letních a sušších obdobích nebylo v dašickém vodovodu vody nikdy dost vody a roku 1934 vyschlo potrubí úplně, protože v Rovni prostě uzavřeli hlavní potrubí a vodu dále nepustili, což vyvolávalo různé hádky a třenice, neboť Dašice zaplatily 51 % z celého stavebního nákladu vodovodu a vodu pak v době potřeby jeho obyvatelé neměli. Proto později docházelo k dalším úpravám tohoto gravitačního vodovodu s vodou z lesních pramenů u Jaroslavě a s vodojemy v Rovni a Dašicích pro 2 500 hl., a to dokonce i za německé okupace. Výsledek však nepředčil očekávání a bylo jasné, že musí vzniknout úplně nový a modernější vodovodní řad, který byl nakonec vybudován Pozemními stavbami n. p. Pardubice v letech 1969-1971, přičemž tato akce vyšla na více než 5 milionů Kčs. Vodojem, který byl naposledy zrekonstruován v roce 1967, je 24 m vysoká věž s kruhovým půdorysem a vysokým soklem, který je vyzděn z hrubě otesaných pískovcových kvádrů. Válcová a hladce omítnutá noha je postavena z cihel a vertikálně členěná lizénami. Ve střední části má trojici kosočtvercových oken z luxferů v elipsovitém ostění. Nad ní se nachází vodní rezervoár s 8 malými kruhovými okénky ve spodní části a stejným počtem polokruhových osvětlovacích oken. Jeho objem je 90 m3. Střecha vybíhající v lucernu s malou věžičkou na vrcholu je od rekonstrukce v roce 1967 oplechována pozinkovaným plechem. Předtím byla kryta eternitovými šablonami. Uvnitř vodojemu je situováno točité železobetonové schodiště s kovovým zábradlím a středem dříku vede dvojice potrubí. Více o vodojemu, který dnes náleží společnosti AmiCom Teplice s. r. o., se dá nalézt zde: http://www.vodarenskeveze.cz/Dasice/Dasice.html..

26.11. 2023 Boris Jelínek

Komentáře

Pardubický kraj,  Pardubice  (PA), Dašice

Místa v okolí

 Dašice
 vila Josefa Vosáhla
 Malý akvadukt
 Velký akvadukt
 Slepotice
 kostel sv. Václava
 Bořice
 Holice
 kostel sv. Martina
 Úhřetice
 Vejvanovice
 kostel sv. Martina
 hrobka Lilienwaldů
 Hrochův Týnec
 Zámeček
 Hrochův Týnec
 akvadukt na Židově
 Chvojenec
 Neulust
 Nemošice
 Březovice
 kostel sv. Jiljí
 Topol
 Ráby
 Kunětická Hora
 Ráby
 Hradce
 židovský hřbitov
 Automatické mlýny
 Nabočany
 židovský hřbitov
 kaple sv. Anny
 městské opevnění
 Přestavlky
 Zelená brána
 Císařský mlýn
 krematorium
 Chroustovice
 Pardubice
 kostel sv. Václava
 Ostrov
 kostel sv. Mikuláše
 Veliny
 kostel sv. Jiří
 Bučina
 kostel sv. Jiří
 zvonice
 Rosice
 Rosice
 Medlešice
 bašta Prachárna
 Chrudim
 Mydlářovský dům
 kaple na návsi
 dům Na Puši
 městské opevnění
 Starý mlýn
 fara
 kaple na kraji vsi
 zvonice
 zvonice
 Horní Jelení
 Radhošť
 kostel sv. Jiří
 mlýn Janderov
 kalvárie
 zvonička
 Pohránovský rybník
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Martina
 kamenný kříž
 výklenková kaplička
 Chrast
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Marka
 Slatiňany
 hasičská zbrojnice
 Vraclav
 kaple
 brána statku
 evangelický kostel
 Štěnec
 Kozojedy
 Borohrádek
 pivovar
 kostel sv. Markéty
 pivovar
 kříž
 Kočičí hrádek
 Popovec
 kostel sv. Vavřince
 restaurace Monaco
 mlýn Skály
 Bára II
 Jahůdka
 kostel sv. Jiří
 Pěšice
 Domoradice
 kaple
 Stolany
 kaplička Panny Marie
 kostel sv. Mikuláše
 Týniště nad Orlicí
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Václava
 socha sv. Marka
 sousoší Kalvárie
 vodárenská věž
 Libišany
 Rabštejnek
 Obchodní mlýn
 Týniště nad Orlicí
 kostel sv. Víta
 zvonice
 kříž
 kostel sv. Vavřince
 výklenková kaplička
Základní informace místa
ID místa: 17657
Typ místa: technická památka
Stav místa: chátrající
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 4.5.2024
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace
reklama