
Neorenesanční honosná vila francouzského stylu. Jednopatrová stavba obdélného půdorysu s výraznou nárožní věží, zakončenou zastřešeným dřevěným vyhlídkovým ochozem, střecha věžice oproti původní podobě výrazně snížena (80. l. 20. stol.). Fasády architekt rozčlenil kamenným bosovaným soklem, rustikovaným přízemím a hladkými omítkami I. patra. Z objemu stavby nechal vybíhat asymetricky posazený vstupní portikus, nesoucí střešní terasu a úzký rizalit, po boku doprovázený zahloubenou nárožní arkádovou lodžií. Průčelí je hladké, zdobené štuky.
V interiéru je reprezentativní víceramenné schodiště s balustrádou, historizující gotická žebrová klenba. Interiér rozvržen prakticky jako obytný dům - v přízemí kuchyň, obývací pokoj, salon, pracovna, jídelna a pracovna pána domu, sousedící s lodžií. V patře byly odpočinkové pokoje a provozní místnosti. Z původního vybavení se nic nedochovalo, lze zde nalézt jen mozaikové teracové podlahy a několik uměleckořemeslně zpracovaných dveří.
V letech 1900 - 1901 si nechal J. Vosáhlo v Dašicích nedaleko továrny postavit honosnou vilu, architektem byl úspěšný pražský projektant Jan Vejrych, který mimo jiné navrhl podobu pardubické radnice. Vila byla po r. 1948 znárodněna, poté byla různě nevhodně využívána a postupně zchátrala. K největší devastaci došlo v 80 letech 20. století, kdy zde byla opravna zemědělských strojů (v této době byla snesena lucerna věžice). Vila patří od r. 1958 mezi chráněné kulturní památky ČR. Památka zchátrala do té míry, že se zřítila střecha a do objektu zatékalo, z nedostatku financí byly provedeny jen základní opravy. Stavba není využita, její stav je špatný, možno říci havarijní..
Pro veřejnost nepřístupné..