Řestoky - kostel sv. Václava
© KÚ Pardubice 03/2013
Kostel sv. Václava na hřbitově v Řestokách je románsko-gotického původu a stál již před r. 1115. Upravován barokně a novogoticky. Od r. 1355 farní do husitských válek, od r. 1664 filiální ve farnosti Chrast u Chrudimi. Kulturní památka od r. 1958.
Řestoky jsou starobylá obec doložená již před r. 1115, kdy se s místním kostelem stala majetkem kladrubského kláštera benediktinů. Patří mezi nejstarší v kraji. Leží na Chrudimsku asi 3 km severozápadně od města Chrast a žije tu téměř 500 obyvatel. Obcí protéká potok Ležák, neprochází tudy však železniční trať ani turisticky značené trasy. Na severozápadním okraji zástavby stojí na hřbitově památný kostel sv. Václava mučedníka románsko-gotického původu.
10.6. 2021
popis
Dnešní stavba je jednolodní kostel s pravoúhle uzavřeným presbytářem, se sakristií po severní straně a s věží v západním průčelí. Nároží presbytáře jsou podepřena nízkými opěrnými pilíři. Samotný presbytář je zaklenut polem křížové klenby. Do sakristie zaklenuté valeně vede barokní portálek. Loď je plochostropá s dřevěnou kruchtou. Podvěží je zaklenuto křížovou klenbou. Gotické nástěnné malby objevené r. 1855 byly zabíleny. Vnitřní zařízení představuje novogotický hlavní oltář z r. 1901 a dva protějškové boční oltáře z 1. poloviny 18. století. Dva renesanční náhrobníky pocházejí z přelomu 16. a 17. století. Varhany pro kostel zhotovil r. 1905 Josef Kobrle (1851-1919), varhanář z Lomnice nad Popelkou. V r. 1915 jsou ve věži doloženy tři zvony, z nichž dva byly zrekvírovány za světových válek. Shodou šťastných okolností se podařilo zachránit ten nejcennější z r. 1492 o váze 170 kg. Na okolním hřbitově rostou čtyři… číst dále
Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek a UPČ 3 Academia 1980), 10.6. 2021
historie
Kostel sv. Václava mučedníka v Řestokách stál již před r. 1115, kdy byl připojen k benediktinskému klášteru v Kladrubech. Gotické jádro dnešní stavby pochází asi z konce 13. stol. Loď byla později upravena barokně. Další podstatný zásah znamenalo novodobé restaurování r. 1901, kdy byl pořízen i nový hlavní oltář zasvěcený sv. Václavu. Od r. 1355 byl kostelem farním, fara však zanikla za husitských válek. Od r. 1664 je kostel trvale filiálním ve farnosti Chrast u Chrudimi. Pravidelné sobotní bohoslužby se tu konají jen v období letního času jednou za dva týdny. Od r. 1958 je kostel chráněn jako kulturní památka.
Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek a UPČ 3 Academia 1980), 10.6. 2021
