Dašice

Přízemí bylo původně hrázděné, později vyzděno. První patro je dřevěné a omítnuté. Příkop se nejlépe zachoval na severovýchodní straně, kde je stále podmáčená propadlina..

Kolem r. 1398, kdy je již doložena tvrz, prodal Budiš z Dašic panství Mikulášovi z Barchova, jehož potomci zde sídlili až do začátku 16. století. Mikuláš je prvním známým předkem rodu Barchovských z Dašic. V r. 1360 byl jako člen královské kanceláře Karla IV. na papežském dvoře v Avignonu. Jeho erb (kohout) je vytesán mezi jinými ve znakové síni na hradě Laufu u Norimberka. Psával se původně po tvrzi Orlu u Chrudimi a zemřel před r. 1504. Barchovští se účastnili aktivně veřejného dění. Mikulášův syn téhož jména byl r. 1421 na čáslavském sněmu zvolen jedním z dvaceti zemských správců. R. 1507 prodal Čeněk z Dašic dašické panství Vilémovi z Pernštejna, který je připojil k pardubickému panství. Od té doby tvrz sloužila jen hospodářským a správním účelům velkostatku a písemné prameny se již o ní nezmiňují. Tvrz stávala u silnice z Dašic do Komárova, a to na pravé straně před starým mostem přes Loučnou. Dodnes jsou zde vidět její zbytky. Návrší vejčitého tvaru, asi 10 m vysoké, bylo obehnané asi 30 širokým příkopem, který bylo možno naplnit vodou z Loučné. Na tomto návrší stojí dnes barokní obytné stavení čp. 2. Z původní tvrze se v něm dochovaly sklepy. Na západní straně tvrziště jsou přistavěny hospodářské objekty, adaptové v 50. letech 20. století na skladiště. Na místě předhradí byl postaven pivovar, který se poprvé připomíná r. 1507. Z východní strany k němu byla r. 1516 přistavěna budova špýcharu..