bývalý zámek
© Luděk Vláčil 09/2017
Obec Vejvanovice se nachází v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Nejvýznamnější památkou obce je původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie z 14. stol. se samostatně stojící polodřevěnou zvonicí. Nedaleko stojí novodobá kaplička z roku 2003. V jihozápadní části Vejvanovic v bezprostřední blízkosti zmíněných sakrálních staveb se rozkládá statek (č. p. 1), jehož součástí bývala tvrz později přestavěná na zámek. Pozůstatky tohoto objektu dnes tvoří severní stranu veřejnosti nepřístupného areálu zemědělské farmy.
První známá písemná zmínka o vsi Vejvanovice (původně Ivanovice, Ejvanovice) pochází z roku 1167, kdy zde měl majetek litomyšlský klášter. V roce 1244 se na listině uvádí jako svědek Jiří Nosek z Vejvanovic. Od 14. století byla ves rozdělena na několik dílů. ...Jeden náležel k rychmburskému panství a od roku 1586 přešel pod Úhřetice. Ostatní části vlastnily zemanské rodiny. Ke spojení částí vsi došlo až počátkem 17. století, kdy je získali Zárubové z Hustířan. Zřejmě oni zde postavili i tvrz, která se poprvé vzpomíná v roce 1646, kdy ji Jindřich Václav Záruba odkázal spolu s dvorem a částí vsi své manželce Dorotě Salomeně. Na tvrzi se později vystřídalo ještě několik majitelů. Za Maxmiliána Ferdinanda Talacka z Ještětic tvrz v roce 1682 postihl požár. V roce 1684 koupil Vejvanovice František Adam Vratislav z Bubna a Litic. Jeho manželka Anna Marie dala vyhořelou tvrz přestavět na malý barokní zámek, spojený krytou chodbou s vedle stojícím kostelem Nanebevzetí Panny Marie. V průběhu 18. století zámek sloužil vrchnosti jako letní sídlo. V roce 1789 prodal František Adam z Bubna a Litic ves Vejvanovice se zámkem, dvorem a čtyřmi dalšími vesnicemi Františku Oldřichovi Kinskému, který vejvanovický statek připojil k rosickému panství. Tím došlo ke konečnému spojení všech dílů Vejvanovic do rukou jediného majitele, neboť k Rosicím patřila i bývalá rychmburská část vsi. Od konce 18. století zámek sloužil jako správní budova dvora. V době napoleonských válek, v letech 1805-1806, byl zámek využíván jako vojenská nemocnice a poté zůstal nevyužitý. Ve 20. letech 19. století, za Rudolfa Kinského, bylo dřívější panské sídlo přestavěno na chlévy a sýpku. Po skončení druhé světové války byl zemědělský areál v majetku státu, pod jehož správou zůstal do konce 20. století. Původní účel ještě několikrát upravovaného objektu, tvořícího severní stranu dvora, již dnes připomíná pouze několik sloupů s ozdobnými hlavicemi. V současnosti je areál v soukromém vlastnictví a slouží pro potřeby zemědělské farmy.
|
Přihlášení |
