Povrchový pozůstatek jednoho z mnoha někdejších důlních děl v Lukavici sloužících k těžbě pyritu, pravděpodobně již od konce 16. století. Dnes nepřístupno.
Hlavní obrázek místa
svršek šachty - pohled od hostince
© Rostislav Vondra, 03/2008
V samotné obci Lukavici lze nalézt ještě poměrně dost artefaktů, připomínajících slavnou průmyslovou minulost vsi. Hlavní je asi barokní zámek z konce 18. století, ve kterém sídlil zdejší báňský úřad. Dalším pozůstatkem je odvodňovací štola, ústící do řeky Chrudimky, jejíž portál je na seznamu kulturních památek. Neméně důležitými jsou i haldy hlušiny porostlé břízkami ležící přímo uprostřed vesnice.
Rostislav Vondra, 7.5. 2008
popis

Šachta se dnes navenek jeví jako nenápadný pahorek mezi zámkem a hostincem. Svrchní konstrukce vzala časem za své a dodnes se tak zachovala vstupní část do interiérů společně se zbytkem kamenných, nejspíše základových konstrukcí. Vše bylo v nedávné době upraveno a rekonstruováno.

Rostislav Vondra, 7.5. 2008

historie

Historie dolování – Bartolomějská šachta

Těžební a hornická činnost je v Lukavici doložena již ke konci 16. století a není vyloučeno, že jisté pokusy těžit pyritovou rudu zde byly již v dřívějších dobách. Lukavické hornictví zřejmě nelze srovnávat s minulostí takových oblastí jako bylo Kutnohorsko, Ostravsko a jiné, ale i přesto bychom neměli tuto lokalitu přehlížet, už jen z toho důvodu, že zde byla založena první chemická továrna v českých zemích, která začala fungovat již koncem 18. století. Jedním z nejvýraznějších a nejdůležitějších děl byla Bartolomějská šachta. Tato, v průběhu svého využívání, téměř 110 metrů hluboká těžební jáma byla hlavní šachtou zdejšího revíru. Mimo ni se zde nacházelo ještě několik dalších, avšak méně významnějších. Tato šachta byla v provozu téměř tři století až do konce dolování v roce 1892. V padesátých letech se na malou chvíli opět otevřela veřejnosti. Poté byl, a je dodnes, hlavní svislý vstup do šachty zakryt…  číst dále

Rostislav Vondra, 7.5. 2008

Pardubický kraj,  Chrudim  (CR), Lukavice

Místa v okolí

 Lukavice
 Kočičí hrádek
 Žumberk
 Strádov
 restaurace Monaco
 požární hláska
 Slatiňany
 kostel sv. Martina
 Kočičí hrádek
 Hrádek u Nasavrk
 kostel sv. Jiří
 Bára
 Nasavrky
 Boiika
 Rabštejnek
 Nabočany
 Chrast
 Mydlářovský dům
 Chrudim
 městské opevnění
 Ležáky
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Markéty
 Stolany
 Přestavlky
 Topol
 židovský hřbitov
 Kozojedy
 Rohozná
 Hrochův Týnec
 Hrochův Týnec
 Rosice
 Vejvanovice
 Rosice
 kostel sv. Martina
 hrobka Lilienwaldů
 kostel sv. Marka
 Úhřetice
 kostel sv. Víta
 kostel sv. Víta
 boží muka
 Medlešice
 Bořice
 Trhová Kamenice
 Rozpakov
 kostel sv. Václava
 Březovice
 Trhová Kamenice
 Jahůdka
 zvonice
 Svobodné Hamry
 Lipka
 Dolní pec
 kostel sv. Kunhuty
 Svobodné Hamry
 kostel sv. Mikuláše
 Chroustovice
 židovský hřbitov
 Zdislav
 Seč
 Heřmanův Městec
 synagoga
 židovský hřbitov
 skanzen Dřevíkov
 Veselý Kopec
 Šimkův mlýn
 kostel sv. Anny
 Klešice
 Mrdice
 Nemošice
 Možděnice
 Košumberk
 kostel sv. Václava
 Slepotice
 pivovar
 kostel sv. Jiří
 Vildštejn
 Jezbořice
 kaple sv. Jiří
 kostel sv. Václava
 Oheb
 Ježdíkův dům
 radnice
 Hlinsko v Čechách
 krematorium
 židovský hřbitov
 Klokočov
 kostel sv. Jiljí
 Betlém
 vodní nádrž Seč I
 pomník Jana Husa
 Rychmburk
 městské opevnění
 Panský dvůr
 Hoješín
 Veselá
 Ostrov
 Barborka
 kostel sv. Vavřince
 Maleč
 Staré Čívice
 Staré Čívice
 Neulust
 evangelický kostel
Základní informace místa
ID místa: 6237
Typ místa: technická památka
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 16.6.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama