
Dřevěná zvonice s osmibokým půdorysem spodní části, zakončená štenýřovým hranolem a jehlancovou střechou. V půdorysu mírně protáhlá. Toto protažení umožnilo modifikaci běžné štenýřové konstrukce vložením střední křížové vazby, čímž se přiblížila pokročilejší vzpěradlové konstrukci. Od poslední opravy v roce 1962 kryjí celou zvonici dřevěné šindele, opatřené protipožární penetrací (předtím krytina břidlicová).
Areál opevněného kostela na vyvýšenině nad kolonisační vsí zahrnuje i současnou zvonici, postavenou pravděpodobně v první polovině 18. století. Ta zřejmě nahradila starší obdobnou stavbu. Do roku 1917 zde visely tři zvony. Nejstarší z roku 1487 s nápisem "Léta božího MCCCCLXXXVII tento zvon ulit jest ke cti a chvále matky boží a všech svatých amen". Druhý, pořízený v rámci snahy o rekatolisaci kraje, nesl pozoruhodný nápis "Volej, nepřestávej, jako trouba povyšuj hlasu a zvěstuj lidu mému mrzkost jejich. Já volám hlasem svého Pánu Bohu ke cti chvále jeho 1616. Šebestián Rejžvický z Freyfeldu, JMC hejtman na Pardubicích". Třetí zvon, zřejmě nejmladší, byl bez nápisu. Roku 1917 byly zrekvírovány dva zvony, roku 1942 třetí. Jediný dnešní zvon pochází z roku 1952.