© Luděk Vláčil, 07/2013
Objekt hradu lze projít s průvodcem nebo i samostatně, což dává návštěvníkům příjemnou možnost zdržovat se v určitých prostorách podle toho, co je nejvíce zajímá. Kromě prohlídky vlastní hradní stavby a nejreprezentativnějšího Rytířského sálu se sklípkovou klenbou je možné seznámit se v hradním sklepení s dosavadními výsledky archeologických výzkumů (vč. shlédnutí nejzajímavějších nálezů mezi než patří například meč z poloviny 14. století). V palácovém přízemí najdete hradní hladomornu, vězení a výstavu o vývoji soudnictví na území Čech. V 1. patře se nachází hradní zbrojnice a rozsáhlá expozice věnovaná parforsním honům. Cestou na věž si můžete prohlédnout historická vyobrazení a pohlednice Kunětické hory. Celá prohlídka je korunována vyhlídkou z věže, která je nejvyšším místem v tomto regionu a za dobré viditelnosti nabízí pohled na Železné hory, Orlické hory a Krkonoše včetně Sněžky. Největší… číst dále
Kritické rozebrání starých pamětí, svědčících o nejstarších dějinách okolí, ukazuje nám, že patří Kunětická Hora ke hradům mladším, postaveným teprve v 15. století. Pročež vylíčeny jsou tuto prvotní děje Kunětické Hory jinak, než se posud činilo. Holá hora název má po vsi Kuněticích, založené teprv tehdá, když se do Čech dostávala jména německá; nebo Kunata (po němž se Kunětice jmenují) jest tolik jako Kunrat. Okolí Kunětic patřilo klášteru Opatovskému, jenž drahně statkův přikoupil; víme to zvláště o panství Blatnickém, nabytém ve 14. věku. O Kunětické hoře myslíme, že stála na území klášteru hned při jeho založení darovaném. První zmínku o hoře našli jsme k r. 1420. Aleš Vřeštovský z Ryzemburka a přátelé jeho Beneš z Mokrovous a Jiří ze Chvalkovic, všichni horliví pod obojí, svolali ve Hradecku obyčejný tehdáž tábor či shromáždění lidu na horu Kunětickou ke dni 25. června. Pospíšil si tam z Prahy také kněz Ambrož, na nebezpečí… číst dále
|
Přihlášení |
