nádvoří od západu
© Alena Volná, 28. 6. 2009
První písemná zmínka o Chrasti se datuje k roku 1318. Založení městečka se přičítá podlažickému klášteru. Zámek stojí ve východní části náměstí. V místech dnešního průčelí stávala rychta, kterou dal mezi lety 1579 až 1605 přestavět Albrecht Slavata z Chlumu a Košumberka na „panský dům“, k němuž bylo za Markéty Berkové, rozené Trčkové, r. 1605 přistavěno severní křídlo. Od roku 1664 se zámek stal letní rezidencí královéhradeckých biskupů. V letech 1721 - 1731 byla za biskupa Jana Adama z Mitrovic zahájena stavba východního křídla, a kolem roku 1742 bylo přestavěno západní křídlo a přistavěno jižní. Je samozřejmé, že byly upraveny vnitřní prostory zámku. Ve východním křídle byla vybudována a vysvěcena kaple sv. Jana Nepomuckého, která byla vyzdobena za biskupa Josefa Haise roku 1891 podle návrhu emauzských benediktinů. V současnosti je zámek v majetku města, v západním křídle je umístěn městský úřad, v ostatních… číst dále
Rukoips Kodex Gigas je nazýván také Ďáblovou biblí a to kvůli vyobrazení ďábla na jinak prázdném listu 290. Podle legendy v klášteře žil mnich, který zhřešil. Aby se vyhnul přísnému trestu, oznámil, že napíše za jedinou noc největší knihu, obsahující všechny vědomosti světa. Dostal veškerý potřebný materiál a pustil se do díla. O půlnoci mu bylo jasné, že úkol nemůže zvládnout a přivolal si na pomoc samotného ďábla. Ten za něj celé veledílo sepsal, biblické pasáže ovšem s velkým sebezapřením, odporem a nechutí. Za to mu mnich přidal do knihy jeho obrázek.
|
Přihlášení |
