Žumberk

Nepřímo je jeho existence doložena poprvé v r. 1318, kdy používal přídomku ze Žumberka Pilungus, který byl tehdy pohnán před zemský soud pro škody, které způsobil ve vesnicích v okolí Žumberka. Z dalších majitelů Žumberka se připomíná v r. 1380 Vaněk ze Žumberka a Boskovic. Před r. 1402 zemřel Kuník Kavalec ze Žumberka, v r. 1415 pečetil stížný list do Kostnice Jan Kavalec z Lipoltic a na Žumberku, doložený pak ještě v r. 1419. V r. 1440 se účastnil sjezdu východočeské šlechty v Čáslavi Vaněk Kavalec ze Žumberka. Od r. 1445 do r. 1450 se připomíná Jetřich z Řestok a Žumberka. V r. 1473 náležel Žumberk Mikuláši Buchovcovi z Buchova, v r. 1487 Mikuláši z Holohlav. V tomto roce se poprvé výslovně připomíná hrad Žumberk, k němuž tehdy kromě dvora a stejnojmenného městečka náleželo ještě 16 vsí. Hrad byl založen na ostrohu spadajícím na západní straně strmým svahem do údolí říčky Holetínky. Na ostatních stranách, kde svahy byly mírnější, byl kolem hradu zřízen příkop vytesaný ve skále. Na nejpřístupnější jihovýchodní straně byl příkop zesílen ještě valem. Východně od hradu, zčásti ještě na ostrohu, vzniklo podhradní městečko. Sám gotický hrad měl pětiúhelníkový půdorys daný podobou hradního ostrohu. Skládal se z nevelkého dvoukřídlého paláce, jehož západní část byla věžovitá, a nevelkého nádvoří, které přiléhalo k paláci a na třech stranách bylo uzavřeno vysokou hradbou. Lze předpokládat, že kolem hradby byly ještě menší dřevěné budovy s hospodářským příslušenstvím. Celý hrad obklopoval parkán, který se zvedal přímo z hradního příkopu. Přístup do hradu byl od severu z areálu dnešního hospodářského dvora po mostě přes příkop, který v těchto místech odděloval hradní ostroh od okolí. Vstupní brána byla pravděpodobně umístěna ve věžovité stavbě stojící mezi hradbou uzavírající nádvoří a hradbou parkánu. Zdivo v místech původního vstupu do hradu dnes téměř zmizelo, navíc tato část hradního areálu byla velmi rozrušena výstavbou vodovodní nádrže, takže přesněji podobu původního vstupu do hradu nelze rekonstruovat. Většina hospodářského příslušenství byla zřejmě umístěna ve stavbách mimo areál vlastního hradu v místech nynějšího dvora. Tyto stavby byly původně opevněny dřevěnými ploty a tvořily tak první obrannou linii hradu. Kromě půdorysné dispozice a hradního příkopu pochází z nejstarší stavební fáze hradu jen část obvodového zdiva paláce. Po r. 1493 získali žumberské panství od Mikuláše z Holohlav neznámým způsobem Mikuláš Trčka z Lípy, Matěj Salava z Lípy a Jindřich Haugvic z Biskupic, od nichž Žumberk před r. 1509 získal Jan Janovský ze Soutic. Za něho byl Žumberk v r. 1509 vypálen zemským škůdcem Jiřím Býchorským, ale záhy byl opraven. Potom se rychle vystřídalo několik majitelů, až v r. 1587 po smrti své první manželky Markéty, rozené Mazancové z Újezdce, převzal panství Václav Záruba z Hustířan (†1610). Za Václava Záruby došlo kolem r. 1590 k renesanční přestavbě hradu, která zasáhla hlavně palác. Na jeho vnější straně byla prolomena nová velká okna místo dřívějších malých oken gotických. Zcela byla přestavěna nádvorní strana paláce a rovněž opatřena velkými okny. Zda byly na nádvorní straně i arkády, nelze ze skromných zbytků stavby určit. Celý palác dostal rustikovanou renesanční omítku, jejíž zbytky jsou dosud zachovány. Z této renesanční přestavby pochází větší část zachovalého zdiva paláce. Při renesanční přestavbě byla asi také část dřevěných budov přistavěných k hradbám nahrazena stavbami zděnými. Zárubům z Hustířan náležel hrad Žumberk až do r. 1685, kdy po smrti Františka Antonína Záruby z Hustířan zdědila žumberské panství jeho manželka Maxmiliána Marie Zárubová, rozená z Lisova. Ta v r. 1694 odkázala Žumbersko svému strýci Rudolfovi Josefovi z Lisova a na Stranově, který v r. 1700 panství zahrnující hrad, dvůr, městečko Žumberk a 24 vesnic prodal majiteli Nasavrk Františkovi Josefovi Schönfeldovi. Nový majitel nechal hrad zpustnout. Jako pustý se připomíná r. 1757 v tereziánském katastru. Posledním obyvatelem zpustlého hradu byl vrchnostenský lékař, který zde žil až do r. 1770. Po tomto roce začalo bourání hradních budov a materiálu se používalo na výstavbu dvora i dalších objektů v městečku. V polovině 19. století byly z hradu již jen zříceniny. V r. 1920 se v rámci první pozemkové reformy zřícenina stala majetkem Klubu československých turistů, který provedl nejnutnější konzervační práce. V r. 1948 hrad přešel do majetku MNV. Po r. 1950 byla v areálu hradu vybudována vodovodní nádrž. Zříceniny hradu stojí na západním konci městečka Žumberku. Na západní straně je hradní areál chráněn strmým svahem, na ostatních stranách je dosud zčásti zachovalý příkop. Na jihovýchodní straně je před příkopem v podobě nevelké terénní vlny zachován zbytek valu. Z hradu se zachovala část vnějšího obvodového zdiva paláce a základové zdi hradeb, uzavírajících jednak hradní nádvoří, jednak parkán. Přistup ke zřícenině je z městečka přes bývalý přikop po severozápadním úbočí hradního ostrohu. Tento přístup nijak nesouvisí s původní přístupovou cestou. Jihovýchodně od hradu v místech, kam byly předsunuty hospodářské hradní budovy, stojí bývalý vrchnostenský dvůr (později farma JZD Zaječice)..