© Luděk Vláčil 09/2017
Nedaleko vesnice Topol, místní části okresního města Chrudim, se nachází jedno z nejstarších výšinných hrazených sídlišť lengyelské kultury na území Čech. K lokalitě se nejlépe dostanete ze severního okraje vesnice, od hřbitova, kde se dá zaparkovat. Dále budete pokračovat asi 300 m po polní cestě jdoucí severozápadním směrem až k rozcestí, kde je informační tabule upozorňující na hradiště. Další sídliště lengyelské kultury a slezskoplatěnické kultury se nacházelo v poloze Chrudim – Pumberka. V místech archeologických nálezů je bez dohledu archeologů zakázané hledání s detektorem kovů.
Z temene návrší, při jeho severovýchodním okraji, vystupuje severním směrem polokruhovitá plošina ze tří stran vymezená strmými svahy. Šíje spojující návrší s vlastním hradištěm, s plochou přesahující 1 ha, byla v jihovýchodní části přehrazena ještě dnes zřetelným obloukovitým příkopem a valem. Dodnes viditelné pozůstatky opevnění náležejí hradišti slezskoplatěnické kultury. ...Západní polovina hradiště byla zničena při těžbě štěrkopísku a jižní část je narušena orbou..
Nejstarší známé osídlení ostrožny nad řekou Chrudimkou, zvané "Na Hradě", se datuje do období pozdní fáze mladší doby kamenné, přibližně v letech 4400–4200 př.n.l., kdy byla osídlena lidem kultury lengyelské. Jednalo se o jedno z nejstarších výšinných hrazených sídlišť této kultury na území Čech. ...V té době bylo hradiště chráněno valovým náspem a v pozdější fázi dřevěnou palisádou s vnitřní plochou zastavěnou dlouhými dřevěnými domy. Ve starší době železné HD1-2, někdy v letech 750-560 př.n.l., se zde usadili nositelé slezskoplatěnické kultury, kteří vybudovali nové hradiště opevněné mohutným valem s vnitřní dřevěnou konstrukcí. Na vnější straně se nacházel široký příkop. Při archeologickém průzkumu bylo potvrzeno, že slezskoplatěnické hradiště zaniklo náhle a zřejmě násilně, v důsledku požáru při vojenském střetu. Díky tomu, se zde zachovaly zcela unikátní terénní situace, jak uvnitř areálu, tak v prostoru zbytků fortifikace. Následně byla ostrožna využívána ještě v době laténské, později v období raného středověku v 9.-10. století. Skromné nálezy pocházejí i z vrcholného středověku. Západní polovina hradiště byla zničena při těžbě štěrkopísku, při niž bylo objeveno množství střepů keramiky. Prvně byla lokalita zkoumána v roce 1932, v roce 1956 provedl archeologický průzkum V. Vokolek a v letech 1977-1983 proběhla systematická sondáž..
|
Přihlášení |
