bojiště u Rakovníka

V lese nedaleko hájovny Na Kokrdech proběhlo na přelomu října a listopadu 1620 vojenské střetnutí stavovských vojáků s císařskou armádou. Zemní opevnění vybudovali vojáci císařské armády krátce poté, co se jim z Olešského lesa podařilo vytlačit vojáky českých stavů. Doloženo je pět šípových zemních objektů, tzv. redanů, schopných pojmout deseti až dvanácti liberní kanóny. Zaměřeno bylo i čtverhranné opevnění pěchoty. Přestože císařská armáda zaznamenala několik dílčích úspěchů, např. dobytí kostela sv. Jiljí na západním předměstí města, nedostatek proviantu a zima ji donutily 5 a 6. listopadu opustit zbudovaná opevnění a postoupit ku Praze. Tam došlo 8. listopadu k rozhodující bitvě na Bílé hoře. První ohledání lokality provedl místní vlastivědní badatel a učitel Jan Renner v roce 1912, který identifikoval 5 zemních opevnění. Povrchový průzkum, provedený za pomoci detektoru kovů, provedený roku 2010 K. Blažkovou, P. Hrnčiříkem a J. Černým, potvrzuje, že zbytky zemního opevnění náleží do období třicetileté války. V následujícím roce provedl, v rámci bakalářské práce, zaměření lokality student ČVUT Jiří Roub. Autor zmíněné práce zanesl zaměřené objekty do rytiny z roku 1620, čímž zdařilým způsobem potvrdil skutečnost, že bitva u Rakovníka proběhla právě zde. Přesto popis vlastní bitvy tedy čeká na historicko-archeologické zhodnocení. Odborná veřejnost se ale právem obává znehodnocení významné památky nelegálními výkopy.