Kostelní areál od severozápadu
© Ivan Grisa 07/2011
Kostel stojí obklopen hřbitovem západně od silnice I/13 k hraničnímu přechodu Habartice/Zawidów. Parkování možné v místě, autobusové spojení s Frýdlantem funguje i ve volných dnech. Nejbližší železniční stanice Višňová (trať Liberec - Černousy) a Frýdlant v Čechách předměstí (Frýdlant - Jindřichovice pod Smrkem) jsou vzdáleny cca 4–5 km po turistických značkách.
Kostel je přístupný během bohoslužeb, které se konají o lichých nedělích od 16.00.
Kostel svaté Maří Magdaleny v Arnolticích u FrýdlantuDo počátku 15. století náležely ke hradu Grabštejn, příslušnost k Frýdlantu je doložena poprvé roku 1442. První zmínka o existenci kostela (tehdy farního) pochází z roku 1404. Podle rozboru dochovaných konstrukcí lze jeho vznik klást nejméně o 100 let dříve. Gotický původ má spodní část věže (pod zvonová okna) a nejzápadnější část lodi, která se od zbytku stavby odlišuje výrazně menší šířkou. Literatura předpokládá, že patřil mezi místně obvyklé stavby s téměř čtvercovou lodí a hranolovým presbytářem. Jeho stavební vývoj je nejasný, k úpravě došlo zřejmě roku 1604 (zavěšení zvonu). Zásadní změnu přinesla léta 1738–39. Aby kostel vyhověl potřebám rostoucí obce, došlo k téměř úplné náhradě původní stavby. Kromě výše uvedených zachovalých částí byla východně od nich postavena nová větší loď, podkovovitě zakončený presbytář, obdélná sakristie na jeho severním boku a jižní hranolová předsíň. Po obou bocích lodi byly postaveny tribuny, zachovalou starou část lodi vyplnila kruchta, věž dostala dnešní zakončení. Barokní přestavbu prováděl na náklady hraběte Filipa Josefa Gallase pražský stavitel Jacob Schödel. Kostel byl opraven roku 1894 bez změny vnějšího vzhledu. V současné době je filiální k Frýdlantu (titulárně k Bulovce)..
|
Přihlášení |
