jádro od severozápadu
© Pavel Zany Komárek 4.5. 2007
Nejstarší část hradu tvoří nejvýše položené bězvěžové jádro ve tvaru protaženého pětiúhelníku s přístupem bránou od severu. Je uzavřené vysokou obvodovou hradbou s palácem přistavěným na spáru na východní straně. Palác o velikosti 9x20 metrů byl dvoupatrový s podsklepením. Částečně dochované přízemí bylo dvoudílné, v menší místnosti jsou zbytky klenby, větší místnost byla plochostropá. V patře jsou patrné zbytky vstupu do patra z hradebního ochozu. Na severu k paláci přiléhala kuchyně, původně snad jen dřevěná – zbyla zde výlevka zazděná v hradbě. Novější zděná kuchyně postavená na stejném místě (asi v 16. století) měla klenbu, která přecházela v komín. Nalevo od brány jsou zbytky kaple. Další stavby – trojpodlažní věžovitý objekt za západě vně hradby a další uvnitř jádra – pocházejí z přestavby v roce 1546. Tehdy také zřejmě získal hrad vysoké renesanční štíty, sgrafita a další atributy renesanční výzdoby.… číst dále
Podle tradice založil původní dřevěný hrad kníže Boleslav Vysoký koncem 12. století, ale po jeho existenci se nenašly žádné pozůstatky. Stavba nejstarší části kamenného hradu (horního) je připisována Kondrádu II. Hlohovskému (syn Henryka Pobožného), který zemřel v roce 1274 – a hrad byl tedy zřejmě vybudován před tímto datem. Je nejstarší z opevněné linie na hranicích panství Kwisa s Českým královstvím, do které patřily také hrady Czocha, Świecie a Rajsko. Po vymření svídnické větve Piastovců koncem 14. století se hrad dostal do rukou českého krále Václava IV. Zadlužený panovník ho téměř ihned prodal rytíři Benešovi Chuśnikowi za 900 kop pražských grošů. Ten ustanovil správcem hradu rytíře Wolfa von Romke, který byl ale v roce 1399 popraven pro zbojnictví. V roce 1400 svěřil Beneš panství rytíři Gotschovi mladšímu Schoffowi, synu Gotsche staršího, vlastníka hradu Chojnik. Za nevyjasněných okolností přešel později hrad do vlastnictví tohoto rodu,… číst dále
Kdysi si téměř osmdesátiletý Boleslav Vysoký vyjel na obvyklou vyjížďku po svém knížectví. Rozhlížeje se po krajině vzpomínal na doby mládí, ztřeštěnosti a hříšnosti. Protože kvůli svému vysokému věku těžko snášel delší jízdu, když uviděl zalesněné návrší, rozhodl se, že tam zastaví se svou družinou a odpočine si. Les vypadal půvabně, podzimní slunce pozlatilo padající listí, na louce se chystali k odletu čápi, v nedalekém rybníčku kvákaly žáby. Knížecí pacholek jménem Petr, zaujatý malebným okolím, se rozhodl, že se tu porozhlédne po nějakém úlovku a už po chvíli bylo z vrchu slyšet halasné volání: "Rychle, vaše výsosti, něco jsem nalezl!" Vytržený z dřímoty vylezl rychle kníže na vrcholek, a nemoha popadnout dech, zeptal se: "Co se stalo ničemo, proč tak řveš?" "Pane, něco jsem nalezl. Nějakou nestvůru. Není to drak ani pták. Jakési ďábelské zvíře je to. Ve jménu Otce i Syna..." A opravdu! V hustém křoví ležela ukryta dvě… číst dále
|
Přihlášení |
