Czocha

Pohled od jihu na obestavěný mohutný bergfrit

© iV 4. 5. 2007

Hrad zbudovaný na počátku 14. století na vysokém žulovém ostrohu nad levým břehem řeky Kwisy stojí dnes nad vodním dílem Leśnianské přehrady. Na jihu je ostrožna oddělena mohutným příkopem, na ostatních stranách spadají prudké svahy k řece. Předhradí na jihu za příkopem obcházela přístupová komunikace ze západu. Původní hrad, uzavřený v novější zástavbě, prozrazuje hlavně mohutný válcový bergfrit. Ten je přiložený zevnitř k na jihu zesílené štítové zdi v pravoúhlém jihozápadním nároží – mohl tak kontrolovat předpolí s příjezdovou cestou, šíjový příkop s mostem i bránu v západní hradbě. Dnes je ukončen dvojitou kopulovitou helmicí a obklopují ho třípodlažní budovy z poloviny 17. století s novorenesančními štíty. Hrad byl původně jednodílné dispozice ve tvaru obdélníka, palác stál v severní části staveniště a podle tloušťky zdí šlo o velkou věžovitou stavbu kosodélníkového půdorysu cca 15x20 metrů. Později byl značně…  číst dále

Snad už ke konci 13. století na místě dnešního hradu stávala tvrz založená Václavem II. k ochraně severních hranic Čech. Když se v roce 1316 oženil Jindřich (Henryk) Javorský s Anežkou (dcerou Václava II. a Elišky Rejčky), dostalo se mu do držení jako věno také území kolem řeky Kwisy. Někdy po tomto roce začal Jindřich Javorský se stavbou hradu a své území dokázal uhájit i proti mocnému českému králi Janu Lucemburskému. V roce 1350 uzavřel Bolek II. Svídnický dohodu o dědictví s českým králem a římským císařem Karlem IV, kterou v roce 1353 potvrdil sňatek Karla IV. a Bolkovy neteře Anny Svídnické-Javorské (jediné dědičky těchto dvou větví rodu Piastovců). A tak se území stalo opět součástí zemí Koruny České, a to až do 18. století, kdy Slezsko za vlády Marie Terezie získalo Prusko. Hrad se po připojení k Čechám dostal do držení rodů Dohnau (Donínů) a Döbschützů. Za husitských válek byl hrad obsazen husity…  číst dále