
Areál někdejšího evangelického kostela stojí nad levým břehem Smědé a frýdlantským hlavním nádražím, od silnice I/13 příjezd odbočením v prudké zatáčce u mostu přes Smědou vzhůru. Pod kostelem prochází místní okružní turistická cesta.
Kostel je přístupný během bohoslužeb, které se konají pravidelně o nedělích od 9.30 a středách od 16.30.
Státní moc se sice zprvu o podobné metody pokoušela, případy obcí, zcela vylidněných emigrací kvůli víře, však vedly k vyšší obezřetnosti (např. 1651 dnešní Nové Město pod Smrkem). Během I. poloviny 18. století se nakonec dospělo až ke stavu, kdy bylo nekatolickým frýdlantským poddaným dovoleno navštěvovat bohoslužby v sousedních zemích, kde byli vedeni jako farníci (viz např. kostel ve Višňové).\r\nTento stav de iure trval až do zániku monarchie, i když de facto místní protestanti byli již příslušníky sborů v místě svého bydliště. První oficiální augsburskou obcí ve výběžku po roce 1627 byla kazatelská stanice libereckého sboru, založená ve Frýdlantu roku 1883. O 12 let později se stala filiálním, roku 1898 pak samostatným sborem.\r\nPro svou potřebu si v letech 1902–04 nechala s podporou Jednoty Gustava Adolfa místní firmou Appelt–Hampel postavit kostel podle projektu bonnského architekta Julia Rolffse (1879–1946) ve stylu gotizující secese. Roku 1912 pak vedle něj vyrostla fara podle návrhu téhož autora.\r\nAreál patří od roku 1945 církvi Československé husitské, která zde provozuje dodnes svojí činnost. Nedávno byl opraven při zachování prakticky všech architektonických a umělecko-řemeslných detailů..