
Dolní Oldříš (Niederullersdorf) byla nejméně od 15. do 17. století manským statkem frýdlantského panství. V letech 1501–1629 je zde doložen rod Eberhardů. Při převodu manství na Adama von Radewitz téhož roku je tvrz popsána jako budova s pěknými světnicemi, dlážděnou kuchyní, mnoha pěknými pokoji, komorami a dobrými sklepy, obklopená tekoucí vodou. Vzhledem k rozsahu zachovaného tvrziště, kterým je okrouhlý ostrůvek v nevelkém rybníce, může takový popis znamenat prakticky jen existenci věžovité budovy o několika podlažích. Tomu by napovídala i informace o osazení tvrze vížkou se silným hodinovým strojem a pěkným zvonem. Oldříšská tvrz byla těžce poškozena za třicetileté války, počátkem 70. let 17. století navíc vyhořela. Funkci manského sídla převzal dvůr, který dodnes stojí východně od tvrziště. Roku 1690 završili frýdlantští Gallasové likvidaci manské soustavy výkupem všech lenních statků, což způsobilo, že původní tvrz zůstala opuštěna… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.