kostel Nalezení sv. Kříže

Ten vznikl zcela jistě ještě během 14. století, kdy ho dokládá urbář zdejšího děkanství z roku 1381. Míra zachování původních konstrukcí v jednotlivých částech kostela nebyla dosud určena (chybí stavebně historický průzkum), řada anomálií v půdorysu (např. zalomení podélné osy ve vítězném oblouku) umožňují předpokládat postupnou výstavbu při respektování zachovávaných částí.\r\nJako původní kostel označovala starší literatura obdélnou sakristii u jižního boku presbytáře, tato úvaha však byla odmítnuta. Dnes se předpokládá, že nejstarším prvkem dochované stavby je spodní část mohutné hranolové věže na opačné straně kněžiště, které se k ní zjevně nepravidelně připojuje svou severovýchodní stěnou. O podobě původní lodi (či vícelodí) a jejímu vztahu k dnešnímu trojlodí nejsou žádné doklady. Existují doklady o pozdně gotické obnově kostela po husitském nájezdu roku 1432, zakončené znovuvysvěcením roku 1498, které provedl míšeňský biskup Johann von Salhausen. Tři roky nato začala velká přestavba, vedená bratry Kašparem a Markem (snad) Valliovými z Milána. Ti se přizpůsobili domácí gotické tradici. Jejich dílem je zřejmě minimálně trojlodí, zaklenuté na závěr stavby roku 1551 na třech dvojicích pilířů.\r\nPo roce 1560 byla k severovýchodní stěně presbytáře přistavěna pohřební kaple rodu Redernů (Rederů), v závěru století vybavená dosud zachovalým velkolepým mausoleem Melchiora von Redern, jeho manželky Kateřiny, rozené von Schlick a jejich syna Kryštofa, který zemřel již v emigraci po Bílé hoře.\r\nKostel sloužil v době dokončování již luteránům, znovu katolickým se stal dosazením nového děkana roku 1624, kdy zároveň získal dnešní svěcení. Po skončení třicetileté války byl barokně upraven, bohem 18. století byly přistavěny západní a severní předsíň, polygonální schodišťové věžice po obou stranách západního průčelí a kaple po obou bocích východního konce trojlodí: na severu sv. Anny (křestní), na jihu sv. Josefa (pohřební). V letech 1889–93 provedl clam-gallasovský stavitel Wilhelm Heckel (Hecke) restauraci, která kostelu vrátila převážně goticko-renesanční vzhled.\r\nZbytečný pravděpodobně sovětský nálet na Frýdlant 8. 5. 1945 poškodil kostel, který byl vzápětí opraven.\r\nKostel je obklopen někdejším městským hřbitovem, v jehož zdi se částečně zachovala zastavení Křížové cesty..