První zmínka o kostele ve Frýdlantu pochází z roku 1316, není však jisté, zda se týká dnešního děkanského chrámu. I ten ale vznikl do konce 14. století. Stáří dodnes zachovalých konstrukcí je však nejisté, rozhodující pro vzhled stavby byla přestavba v letech 1501–51 a restaurace, provedená 1889–92.
Hlavní obrázek místa
Kostel z radniční věže
© Ivan Grisa 07/2011
Kostel je přístupný během bohoslužeb, které se konají v pondělí, středy a pátky od 18.00, v úterý, čtvrtky a soboty od 8.00, o nedělích od 9.00.
Ivan Grisa, 14.6. 2011
historie

Kostel Nalezení svatého Kříže (původně svaté Kateřiny) ve Frýdlantě

Kostel Nalezení svatého Kříže (původně svaté Kateřiny) ve Frýdlantě', 'První zmínka o kostele na území dnešního města Frýdlant pochází z roku 1316. Nelze ji ale jednoznačně vztáhnout k předchůdci dnešního děkanského kostela (viz heslo kostel sv. Maří Magdaleny). Ten vznikl zcela jistě ještě během 14. století, kdy ho dokládá urbář zdejšího děkanství z roku 1381. Míra zachování původních konstrukcí v jednotlivých částech kostela nebyla dosud určena (chybí stavebně historický průzkum), řada anomálií v půdorysu (např. zalomení podélné osy ve vítězném oblouku) umožňují předpokládat postupnou výstavbu při respektování zachovávaných částí.\r\nJako původní kostel označovala starší literatura obdélnou sakristii u jižního boku presbytáře, tato úvaha však byla odmítnuta. Dnes se předpokládá, že nejstarším prvkem dochované stavby je spodní část mohutné hranolové věže na opačné straně kněžiště, které se k ní zjevně nepravidelně připojuje svou severovýchodní…  číst dále

Ivan Grisa, dle P. Šternová (ed.) a kol.: Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji, okres Liberec A - Le, NPÚ, územní odborné pracoviště v Liberci 2010 a Kracíková - Balling: Středověká sakrální architektura na Frýdlantsku, Unicornis 2003, 14.6. 2011

Půdorys místa

půdorys kostela
© Lucie Kracíková, Vojtěch Belling: Středověká sakrální architektura na Frýdlantsku, Vlastivědná knihovnička SPS, sv. 12, Společnost přátel starožitností a Unicornis, Praha 2003
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Liberecký kraj,  Liberec  (LI), Frýdlant

Místa v okolí

 mariánský sloup
 solnice
 nová radnice
 sousoší Piety
 zámecký okrsek
 Frýdlant
 Frýdlantský vrch
 kostel sv. Anny
 Sommerův kříž
 dům č. p. 48
 kamenný most
 Skalní hrad
 kostel sv. Heleny
 Haslerův dům
 Dolní Pertoltice
 kostel sv. Jošta
 Pohanské kameny
 Vysoký
 Lázně Libverda
 Lázně Libverda
 Obří sud
 Černousy
 kostel sv. Mikuláše
 Curia Vítkov
 Ořešník
 vodní nádrž Fojtka
 evangelický kostel
 Andělka
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Anny
 Habartice
 Klingerova vila
 Habartice
 kostel sv. Vavřince
 Dolní Oldříš
 městské lázně
 kostel sv. Kateřiny
 kostel sv. Josefa
 Štolpišská silnice
 Holubník
 Ves
 Klingerovo mausoleum
 Bílá skála
 Melzerův pomník
 Nová Louka
 panský dům
 kostel sv. Vavřince
 Jezdec
 fara
 silniční most
 radnice
 mariánský sloup
 kostel sv. Jakuba
 Scholzeho mlýn
 Smrk
 kostel sv. Antonína
 Gieraltówek
 Královka
 kostel sv. Mikuláše
 Haléřova tvrz
 Jizera
 horská chata Smědava
 Hamrštejn
 Grabštejn
 Świecie
 vodopády Jedlové
 Raimund
 Protržená přehrada
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost - děkanství Frýdlant
Děkanská 85
464 01 Frýdlant
Tel: 482 312 202; 604 959 823
http://www.fara-frydlant.wz.cz/
fara-frydlant@seznam.cz
Základní informace místa
ID místa: 10169
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 24.9.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama