Městská památková zóna Frýdlant, vyhlášená roku 1992, chrání kromě významných soliterů soubor domů různé konstrukce na území někdejšího hrazeného města, jeho historických předměstí a zámeckého okrsku. Zachovaná zděná i kombinovaná zástavba pochází převážně z 18.–19. století.
Hlavní obrázek místa
Jižní fronta náměstí T. G. Masaryka
© Ivan Grisa 07/2011

Městská památková zona Frýdlant v Čechách

Doba vzniku hrazeného města pod hradem na pravém břehu Smědé (Vitky) není známa, předpokládá se, že k jeho založení došlo za královské držby území před rokem 1278. Poměrně malý intravilán s ulicemi v ortogonálním rastru a obdélným náměstím uprostřed obkružovalo opevnění (zprvu jen valy a palisády), jehož tvar se blížil kruhu. Před oběma branami (Horní v dnešní ulici ČSA, Dolní u křižovatky ulic Míru a Okružní) se vyvinula nevelká předměstí. Zástavba města byla do počátku 17. století s výjimkou kostelů, hradeb z poloviny 14. století a radnice prakticky výhradně dřevěná či kombinovaná (zděné či roubené přízemí, hrázděné patro) a podléhala častým požárům. K rozsáhlejšímu užívání zděných konstrukcí došlo až po třicetileté válce. Většina dodnes zachovaných domů pochází z 18.–19. století s úpravami ve století dvacátém. V bývalém jádru města se dochovala řada objektů se štítovou orientací, na jeho okrajích a bývalých předměstích nacházíme dodnes dřevěné či kombinované domy. Mimo hlavní náměstí a několik nejdůležitějších ulic v někdejším hradebním obvodu se nevytvořily souvislé uliční fronty, ale domy mají mezi sebou rozestupy s vjezdy do dvorů. Roku 1945 poznamenal město nesmyslný letecký útok sovětské armády (8. května), který zahájil etapu negativních zásahů do jeho stavebního fondu. Tehdy zanikla převážně hrázděná zástavba jižní fronty Mezibranské ulice, kterou ve městě, nedosídleném po vyhnání jeho německojazyčných obyvatel, následovala řada dalších domů (zejména v severní části někdejšího hradebního okruhu). Pozůstalý stavební fond trpěl zanedbáváním údržby a primitivními "modernizacemi" v 60.–80. letech 20. století. I přesto byla míra jeho zachování shledána dostatečně cennou pro vyhlášení městské památkové zony 10. 9. 1992.
Ivan Grisa, dle P. Šternová (ed.) a kol.: Soupis nemovitých kulturních památek v Libereckém kraji, okres Liberec A - Le, NPÚ, územní odborné pracoviště v Liberci 2010, 4.7. 2011
Liberecký kraj,  Liberec  (LI), Frýdlant

Místa v okolí

 mariánský sloup
 nová radnice
 sousoší Piety
 solnice
 Frýdlantský betlém
 zámecký okrsek
 Frýdlant
 Frýdlantský vrch
 kostel sv. Anny
 Sommerův kříž
 kamenný most
 dům č. p. 48
 kostel sv. Heleny
 Skalní hrad
 Haslerův dům
 Dolní Pertoltice
 kostel sv. Jošta
 Pohanské kameny
 Vysoký
 Lázně Libverda
 Lázně Libverda
 Obří sud
 Loučná
 Černousy
 kostel sv. Mikuláše
 Curia Vítkov
 evangelický kostel
 Ořešník
 vodní nádrž Fojtka
 Andělka
 kostel sv. Martina
 Habartice
 kostel sv. Anny
 Klingerova vila
 Habartice
 kostel sv. Vavřince
 Dolní Oldříš
 kostel sv. Kateřiny
 městské lázně
 kostel sv. Josefa
 Velký Štolpich
 Ves
 Holubník
 Klingerovo mauzoleum
 Bílá skála
 Melzerův pomník
 Nová Louka
 Štolpišská silnice
 panský dům
 kostel sv. Vavřince
 Jezdec
 kostel sv. Jakuba
 fara
 silniční most
 mariánský sloup
 radnice
 Paličník
 Scholzeho mlýn
 Kristiánov
 Smrk
 Na Čihadle
 Gieraltówek
 Královka
 kostel sv. Mikuláše
 Haléřova tvrz
 Jizera
 horská chata Smědava
 Hamrštejn
 Grabštejn
 Świecie
 vodopády Jedlové
 Raimund
 Protržená přehrada
Základní informace místa
ID místa: 10279
Typ místa: ostatní
Podkategorie: palác, dům
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 22.9.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

reklama