kaple sv. Františka Xaverského

Kapličku nechal postavit olomoucký jezuitský konvent, kterému tehdy Kokory patřily od r. 1663. Kaple byla postavena nad pramenem s léčivou vodou, pro kterou si chodili lidé zdaleka. Pramen sloužil lidem dlouho, bohužel později byl zasypán. Projekt a stavbu kaple provedla skupina architektů, stavitelů a sochařů kteří se podíleli na stavbě nového jezuitského komplexu v Olomouci v l. 1701-1724. Kaple měla původně balustrádu zdobenou kamennými sochami a vázami, také čtyři archanděly v rozích střechy. Sochařskou výzdobu provedl sochař neznámého jména z Olomouce. Sochy však postupem času značně poničilo působení počasí, r. 1800 proto nařídil rokytnický správce Čížek balustrádu zbourat a sochy nechal odvézt neznámo kam. Zůstaly jen sochy sv. Ignáce z Loyoly, sv. Aloise z Gonzagy a sv. Stanislava Kostky. R. 1887 byla kaple opravena obcí zvenčí a r. 1888 nechala Marie Vitoslavská interiér nově vymalovat. Přitom byla na oltář namalovaná Gustavem Přečkem freska jak sv. František káže Indům a Číňanům. R. 1910 byl do kaple zavěšen nový zvonek, který byl později přemístěn do věže kostela a tak byl r. 1958 do kaple objednán a zavěšen zvonek nový (Josef Dytrych). R. 1940 byla kaple znovu opravena.

Nemohli se pak ale dohodnout, kterému světci by se kaplička měla zasvětit, a tak prosili o znamení. Dál se legenda vypravuje dvojím způsobem: První je, že obcí projížděl forman, který vezl na voze sochu sv. Františka Xaverského pro morový sloup, snad do Přerova. Vůz se sochou se v Kokorách náhle zastavil a nedalo se s ním hnout, ani když připřáhli další koně. Místní to pochopili jako znamení, sochu odkoupili a kapličku zasvětili sv. Františku Xaverskému. Druhá verze legendy je, že jeden kokorský sedlák narazil při orbě na velký kámen. Jaké bylo jeho překvapení, když zjistil že jde o sochu sv. Františka Xaverského! Přivezl ji do vsi, kde se vůz náhle zastavil a nedalo se s ním pohnout ... jak to bylo dál, je už napsáno výše..