Šargounský mlýn

Význam tohoto starobylého slova nelze vystihnouti. Stejné jméno vyskytuje se u Budyšína v Lužici, z čehož soudíme, že je vzato z jazykového pokladu praslovanského. Tolik je jisto, že na tomto místě stávala tvrz vladycká, neboť ještě v kupech z konce XVIII. století se prodává mlýn "s rytířským sídlem". Zda zde skutečně nějaká tvrz stála, není jisté, protože se o ní nezmiňuje obecní kronika ani žádná jiná literatura. A soudní arch, který V. Pinkava uvádí jako zdroj informace o tvrzi, je již neznámo kde. Objekt byl původně využíván jako pila v lesích a později byl přestavěn na mlýn. První zmínka o mlýně pochází z roku 1432, někdy v té době byl mlýn vypleněn, zřejmě vojskem Prokopa Holého. O dva roky později byl Šargounský mlýn uváděn jako pustý. Víme, že spadal pod Haňovice a měl č. 2. V pamětech obce je uvedeno, že v roce 1623 císař Ferdinand II. věnuje Haňovice i s mlýnem Žargoun Olomoucké kapitule. Později přešel Šargoun pod Rozvadovice. V roce 1686 měl mlýn 7 složení. Z roku 1751 je záznam o stížnosti poddaných na šargonského mlynáře Vitáska, který byl velmi neoblíbený. Do roku 1887 byl mlýn panským. V roce 1902 byl zrekonstruován a vznikla zde vodní elektrárna. Dnes slouží rozsáhlý areál mlýna Hanáckému jezdeckému spolku kromě hlavní budovy, která není využívána a chátrá. Mlýn stál na ostrově. Mlýnské kolo poháněl dnes již zaniklý náhon, který odbočoval z Mlýnského potoka a obtékal mlýn z obou stran. Za mlýnem se zase vracel zpět..