Penčičky

Reliéfní zbytky tvrze leží blízko za východním okrajem Penčiček (které dnes spolu s Penčicemi tvoří spojený celek, jako jedna obec), asi 50 m nad říčkou Olešnicí.

Přesto, že kolem tvrze dnes vede lesní cesta, ten kdo o její existenci nic netuší, projde kolem, aniž by si všiml něčeho zvláštního. Zvlášť když nevýrazné zbytky v období vegetace zakryje zeleň.

Tvrz, s jádrem ve tvaru obdélníka (snad bylo celé původně obklopené příkopem) zaujala kořen poměrně dost svažitého výběžku nad říčku. Od stoupající a značně se rozšiřující planiny na východě byla oddělena obloukem dnes asi 13 m širokého příkopu. Jeho hloubka je v současné době značně snížena zarovnáním dna a oproti jádru dosahuje asi 2 m, protilehlá hrana je však díky stoupajícímu terénu přirozeně vyšší. Val na vnější čelní straně příkopu chybí, ale jistě by tvrzišti slušel a dá se zde předpokládat. Na jiných stranách je dnes příkop pouhým pohledem neprokazatelný Terénní stupeň na severní straně pod jádrem ale naznačuje, že příkop byl pravděpodobně i zde, přesto že jde o přírodou nejchráněnější stranu a nejspíš se postupem věku sesul po svahu. Na západě pod jádrem výběžek pokračuje strmě dolů a postupně se zužuje, jakékoliv náznaky opevňovací aktivity na něm však nejsou patrné a je možné, že zde příkop vůbec nebyl a výběžek byl využitý jiným způsobem, snad hospodářskou zástavbou, která nebyl uvnitř tvrze tak potřebná.

Jižní stranu tvrze chránila přírodní úžlabina, s příležitostným potůčkem. Vede tudy dnes cesta, je ale pravděpodobné, že přibližně kopíruje cestu původní. Vedle ní jsou ve svahu patrné dva nízké „valy s mezilehlým úzkým příkopem“. Nejspíš však jde o dlouhodobou erozi a působení vody, jsou tedy přírodního původu, i když není vyloučeno, že jde o přetvořené pozůstatky původního opevnění a tedy pozůstatek příkopu.

Jádro tvrze má podobu lehce zaobleného obdélníku, o stranách přibližně 26 x 18 m. Jeho plocha je viditelně vyrovnaná, v okolním svažitém terénu tedy tvoří vodorovnou plochu. Její výška kolísá v závislosti na nerovnosti okolního terénu, jak již bylo zmíněno, oproti příkopu v čele má asi 2 m výšky. Její plocha je téměř dokonale zarovnaná a o zástavbě tedy nevypovídá téměř nic. Jediným možným náznakem je prohlubeň při severní straně jádra, má v průměru asi 5 m a hloubku přes 1 m. Zda jde o pozůstatek snad věžovité stavby nebo novodobou aktivitu či amatérský výkop nelze bez výzkumu určit.

Celý areál tvrze je dnes porostlý vysokými stromy a je součástí navazujícího lesa. Navíc postupně zarůstá i keři a ostružinami. V příkopu v čele je ohniště s několika lavičkami.

Charakter tvrze zůstává do výzkumu neznámý, že se nezachovaly případné kamenné konstrukce by bylo díky blízkosti zástavby přirozené, jistě by posloužily jako druhotný stavební materiál.