Žeravice

Žeravice se prvně zmiňují v listině datované k roku 1078, jejímž prostřednictvím moravský kníže Ota poskytl majetek nově založenému klášteru Hradiště u Olomouce. Tyto údaje však byly zapsány až v roce 1160. Ves byla sídlem vladyckého rodu pánů ze Žeravic. Zřejmě ti si zde vybudovali také tvrz. V roce 1376 prodal Mareš (Bareš?) Číhovka z Číhovic, který se psal rovněž ze Žeravic, ves svému strýci Maršovi. Tehdy se prvně zmiňuje i sídlo vladyckého rodu, žeravická tvrz. V roce 1418 držel tvrz se vsí Václav Číhovka. Za husitských válek byla tvrz pravděpodobně opuštěna, protože v roce 1446 prodali Zástřizlové Ondřej z Chvalkovic a Heřman z Pavlovic Jindřichovi z Kokor, jeho dědicům a jeho matce Elišce opuštěnou pevnost (tvrz) s dvorem v Žeravicích a ves Žeravice, s mlýnem a všemi přináležitostmi. Tak byly spojeny Žeravice s Kokorami. Někdy koncem 15. století držel Žeravice Jindřich z Kokor, ten nechal zřejmě tvrz obnovit, protože ji v roce 1506 jeho syn Bartoš z Kokor prodal Hynkovi z Ludanic. Hynkovi synové Jan, Václav a Půta v roce 1527 polovinu majetku prodali Vilému a Kunšovi z Vrchlabí a na Čekyni, kteří později získali i druhou část vesnice a spojili ji s Čekyní. Tím žeravická tvrz nadobro ztratila svůj význam panského sídla a časem zanikla, protože se již nepřipomíná.

Lokalizace sídla středověkých šlechtických držitelů Žeravic, zmiňovaného písemnými prameny od konce 14. do 2. poloviny 16. stol. není dosud objasněna. Rudolf Kreutz v r. 1927 předpokládal lokalizaci žeravické tvrze do prostoru místní trati příznačně nazývané „Zámčisko“. Tuto trať lze podle dostupných pramenů hledat v severovýchodní části obce na levém břehu Olešnice, poblíž mostu přes říčku naproti dnešnímu hřišti. Kolem poloviny 19. století se v tomto místě ještě měly nacházet rozeznatelné základy staveb. Zřejmě rovněž se Zámčiskem Kreutz spojuje údaj o objevu „...osmi brnění, jedno zvlášť nádherné s hledím, krunýřem a pláty, při tom mnoho kopí a opodál od místa toho i meč;...“, tyto předměty měly být nalezeny „Na vršičku v jednom sklepení“. Celý nález měl být následně uložen v olomouckém muzeu (Kreutz 1927, str. 412). V roce 1913 měla být podle Kreutze při rekonstrukci jednoho ze sklepů v Žeravicích (neuvádí se však kde) nalezena kovová skříňka, obsahující mince z 15.–16. století. Problematiku lokalizace, případně i datování zaniklé tvrze v Žeravicích by mohl objasnit jedině moderní archeologický průzkum.