Rokytnice

Ves Rokytnice je poprvé doložena v r. 1348, kdy tehdejší držitel vsi vladyka Heřman z Rokytnice přibral na svůj majetek jako spolumajitele Sezimu z Prusinovic. Zdejší tvrz se připomíná v r. 1385, kdy ji koupil spolu se vsí Rudolf z Frankštátu. Jeho syn Jan prodal zboží r. 1397 Jindřichovi z Dambořic. Majitelé tvrz se později často střídali. Poslední zpráva o ní je z r. 1412. Zanikla pravděpodobně někdy v průběhu husitských válek, protože později se již neuvádí.

V r. 1466 koupili rokytnické zboží páni z Ludanic, kteří na místě zaniklé tvrz vystavěli v 16. století renesanční zámek. Rokytnici Půta z Ludanic zapsal své druhé ženě Johance ze Zástřizl 750 kop grošů. Ludanicové se zřejmě pokusili docílit povýšení Rokytnice na městečko, avšak jejich úmysl se nezdařil a Rokytnice zůstala i nadále vsí. Půta zemřel v r. 1559 a byl pochován v rokytnickém kostele, kde jsou pohřebeni také další členové rodu. Ludanicům zůstal zámek do r. 1571, kdy zadlužený statek koupil Jetřich Podstatský, který jej však už v r. 1577 prodal Jáchymu Haugvicovi z Biskupic. V r.1582 vypukl v Rokytnici velký požár, při kterém vyhořela ves i se zámkem. Brzy potom se započalo s jeho důkladnou přestavbou v pozdně renesančním slohu, která trvala asi 9. let. Nápis na mramorové desce nad portálem jedné komnaty uvádí, že stavbu rokytnického zámku dokončil v r. 1591 Jáchym Haugvic z Biskupic.

Za třicetileté války utrpěla celá vesnice značné škody. Zámek zchátral a stal se neobyvatelným Haugvicové prodali rokytnické panství v r. 1663 olomouckým jezuitům, kteří si udrželi statek až do zrušení řádu v r. 1773. Krátce po převzetí panství r. 1667 dali starý renesanční zámek, o jehož podobě však nevíme nic bližšího, strhnout a na jeho místě vystavět rozsáhlý barokní, který patří k cenným památkám barokního stavitelství na Přerovsku.

Je to jednopatrová budova o půdorysu ve tvaru písmene U s polopatrem kolem pravoúhlého dvora. Místnosti v přízemí jsou zaklenuty valenými klenbami s výsečemi nebo plackami, místnosti v prvním poschodí mají rovné stropy. Ve dvoře v přízemí jsou rustikované arkády. Fasáda je členěna velkými pilastry s římsovými hlavicemi. Střecha je sedlová, valbová, krytá břidlicí. Zámek byl ve druhé čtvrtině 18. století opět částečně upraven.

Po zrušení jezuitského řádu převzal zámek i panství studijní fond a zámek sloužil v l. 1778 - 1790 jako polní nemocnice. V r. 1824 koupil celé panství Ludvík z Levenau. V r. 1835 je získal rytíř Josef Eichhoff, viceprezident dvorské komory ve Vídni; ve vlastnictví tohoto rodu zůstal velkostatek do r. 1945.

Dnes je majitelem rokytnického zámku ONV v Přerově, který dal celý objekt v posledních letech renovovat a upravil jej na domov důchodců.