Náklo

Zdejší kostel sv. Jiří, o kterém je samostatné heslo, stojí na místech středověkého hrádku, který býval jeho součástí. Původně dřevěný kostelík, doložený k roku 1250, stával s velkou pravděpodobností právě zde. Není vyloučeno, že je tedy kostel v místě starší než samotná hradní stavba. Ta zde využila již staršího pravěkého sídliště, které bylo vybudováno na vyvýšené ostrožně nad rovinatým a pravděpodobně i močálovitým prostorem v zátopové oblasti řeky Moravy. Ta je dnes asi 3 km severně od obce a převýšení činí pouhé dva metry. Vznik opevněného hrádku se uvádí do 14. století, kdy se po Náklu píše zdejší vladycký rod. Roku 1356 máme zmínku o Tyrvartovi z Nákla, který byl opatem kláštera Hradisko u Olomouce, či bratrech Mikuláši řečeným Náklo, Hynčíku a Heřmanovi (olomoucký generální vikář). Zajímavou postavou byl jistý Drslav. Jeho pečeť je přiložena v protestním dopise na kostnický koncil s mistrem Janem Husem. Záhy se stal významným husitou. Ve válečných událostech získal hrad Gansberk na uherských hranicích. Podle historických badatelů se v kostele a jeho areálu stále dají nalézt zbytky tohoto středověkého sídla. Jedním z dochovaných artefaktů má být schodiště v kostelní zvonici a některé kamenné části hradebních zídek. Zdejší kostel, zasvěcený drakobijci sv. Jiří, vznikl po roku 1560 v renesančním stylu. Záhy byl přestavěn barokně v letech 1696-1698. Zajímavostí je stálé opevnění celého areálu a tehdejší vznik vesnice, kdy se jedna část nazývala Rytířova Ves a druhá Kravařov.