klášter dominikánek s kaplí Nejsvětějšího Srdce Ježíšova

Pravidelnost stavby zdůrazňují po stranách a ve středu rizality, zakončené štíty. Střecha je zakončena malým štíhlým sanktusníkem. U hlavního vchodu do bývalého kláštera jsou umístěny sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Dominika..

Jednou z nich bylo, že klášter zůstane vždy český a také, že všechny modlitby v klášteře se budou konat v češtině. Stavba kláštera byla dokončena v roce 1901 a vysvěcení proběhlo 5. července. Téhož dne také do nového kláštera přijely první čtyři dominikánky, do konce roku se jejich počet zvýšil na 14. Výnosem c. k. místodržitelství v Brně bylo sestrám povoleno zřídit v Kokorském klášteře trojtřídní obecnou školu, pracovnu a školu hospodářskou, dětskou zahrádku, aby se dospělejší dívky mohly učit také domácím pracím. V letech 1928 až 1949 zde působil chlapecký sirotčinec. Od r. 1949 začínají do kláštera přicházet mentálně postižené ženy. V roce 1960 byl ústav zestátněn a převzal jej ONV Přerov. Přejmenován byl na Ústav sociální péče pro mládež a v roce 1962 byl přejmenován na Ústav sociální péče pro ženy v Kokorách. Až do roku 1981 pracovaly a žily v ústavu řádové sestry České kongregace sester dominikánek. Ty ale s ohledem na svůj vysoký věk postupně odešly do starobního důchodu a od této doby zde pracují pouze civilní zaměstnanci. Po roce 1990 prošel ústav několika reorganizacemi, až od roku 2012 je zde otevřena nová sociální služba, Domov pro seniory se zdravotním postižením..