Tvrz Kokorských z Kokor byla vystavěna snad ve 14. století pravděpodobně na ostrožně nad obcí obtékané ríčkou Olešnicí. Roku 1574 se uvádí jako pustá.
Obec Kokory leží při státní silnici Přerov-Olomouc asi 6 km severozápadně od Přerova. Tvrz v Kokorách byla do nedávna situována do polohy Hradisko, avšak archeologický průzkum v roce 1989 odhalil jeho pravěký původ (věteřovská kultura a kultura lužických popelnicových polí) s absencí středověkých artefaktů. Jako nejpravděpodobnější se jeví situování tvrze na vyvýšeném zaobleném jazyku západně od polohy "Na kopci", který je ze dvou stran obtékán říčkou Olešnicí. Jde z obranného hlediska o velmi výhodné místo. Lokalita je také v přirozené vazbě na organizmus vesnice a kostel (nynější klasicistní kostel Nanebevzetí P. Marie z roku 1809), což je u tvrzí obvyklé. Samotné tvrziště se tedy nejspíše nacházelo na parcele č.p. 73. Rozměry tvrziště byly asi 20 x 30 m, přičemž povrch byl nejméně na dvou stranách (sever a severozápad) tak strmý, že zde nebylo možné (ani nutné) vybudovat příkop a val. Pouze na východě (v místě domu stojícího před domem č. p. 73) byl zřejmě vyhlouben šíjový příkop, který se potom svažoval a stáčel k západu směrem do vsi. O místě tvrze lze uvažovat také v zahradách jižně od kostela Nanebevzetí P. Marie, kde je možné spatřit jakýsi mísovitý útvar.
O. Štěpánek, © M. Plaček: Opevněná středověká sídla šlechty - nové revidované lokality (in Přehled výzkumů Archeologického ústavu Brno, svazek 44, 2002), 19.6. 2006
Kokory se poprvé v písemných pramenech připomínají v pol. 12. století v soupisu majetku olomouckého kostela pro biskupa Jindřicha Zdíka. Další zprávy pocházejí z roku 1279-1283, kdy se po Kokorách píše olomoucký sudí Ludéř. V roce 1347 se uvádí v Kokorách Pabeš a roku 1354 jeho příbuzný Soběn z místní větve mocného a v okolí Přerova a Olomouce (Majetín, Bolelouc, Tršice, Čekyně) hojně rozšířeného rozrodu Bludovců erbu lva, vyrůstajícího ze tří pahorků. Tento rod se o Kokory zprvu dělil s přerovským půrkrabím Ješkem a jeho synem Oldřichem erbu rýče, který se však po smrti Ješka přemístil na jiná místa. Důvodem tohoto přemístění mohl být velký počet členů Pabešova a Soběnova rodu (vladykové Kokorští z Kokor), kteří se snažili získat celé kokorské zboží. Vladykové z Kokor drželi místní zboží až do roku 1492, kdy je Bohuslav z Kokor prodal Hynkovi z Ludanic (vlastníku rokytnického panství). Při tomto…
číst dále
O. Štěpánek, © M. Plaček: Opevněná středověká sídla šlechty - nové revidované lokality (in Přehled výzkumů Archeologického ústavu Brno, svazek 44, 2002), 19.6. 2006
