pohled na místo na ostrožně, na které snad stávala tvrz
od Olešnice
© Ondřej Štěpánek 06/2006
Obec Kokory leží při státní silnici Přerov-Olomouc asi 6 km severozápadně od Přerova.
Tvrz v Kokorách byla do nedávna situována do polohy Hradisko, avšak archeologický průzkum v roce 1989 odhalil jeho pravěký původ (věteřovská kultura a kultura lužických popelnicových polí) s absencí středověkých artefaktů.
Jako nejpravděpodobnější se jeví situování tvrze na vyvýšeném zaobleném jazyku západně od polohy "Na kopci", který je ze dvou stran obtékán říčkou Olešnicí. Jde z obranného hlediska o velmi výhodné místo. Lokalita je také v přirozené vazbě na organizmus vesnice a kostel (nynější klasicistní kostel Nanebevzetí P. Marie z roku 1809), což je u tvrzí obvyklé.
Samotné tvrziště se tedy nejspíše nacházelo na parcele č.p. 73. Rozměry tvrziště byly asi 20 x 30 m, přičemž povrch byl nejméně na dvou stranách (sever a severozápad) tak strmý, že zde nebylo možné (ani nutné) vybudovat příkop a val. Pouze na východě (v místě domu stojícího před domem č. p. 73) byl zřejmě vyhlouben šíjový příkop, který se potom svažoval a stáčel k západu směrem do vsi.
O místě tvrze lze uvažovat také v zahradách jižně od kostela Nanebevzetí P. Marie, kde je možné spatřit jakýsi mísovitý útvar.
Kokory se poprvé v písemných pramenech připomínají v pol. 12. století v soupisu majetku olomouckého kostela pro biskupa Jindřicha Zdíka. Další zprávy pocházejí z roku 1279-1283, kdy se po Kokorách píše olomoucký sudí Ludéř. ...V roce 1347 se uvádí v Kokorách Pabeš a roku 1354 jeho příbuzný Soběn z místní větve mocného a v okolí Přerova a Olomouce (Majetín, Bolelouc, Tršice, Čekyně) hojně rozšířeného rozrodu Bludovců erbu lva, vyrůstajícího ze tří pahorků. Tento rod se o Kokory zprvu dělil s přerovským půrkrabím Ješkem a jeho synem Oldřichem erbu rýče, který se však po smrti Ješka přemístil na jiná místa. Důvodem tohoto přemístění mohl být velký počet členů Pabešova a Soběnova rodu (vladykové Kokorští z Kokor), kteří se snažili získat celé kokorské zboží. Vladykové z Kokor drželi místní zboží až do roku 1492, kdy je Bohuslav z Kokor prodal Hynkovi z Ludanic (vlastníku rokytnického panství). Při tomto prodeji se také prvně uvádí zdejší tvrz, která však jistě vznikla dříve, pravděpodobně po nabytí celého zboží vladyky z Kokor, tedy někdy po roce 1372. Po spojení s rokytnickým zbožím v roce 1492 přestala tvrz plnit funkci panského sídla, mohla však ještě nějaký čas dožívat a sloužit hospodářským účelům. Roku 1574 se výslovně uvádí tvrz jako pustá. Vzhledem k těsné vazbě na vesnickou zástavbu byli jistě zbytky tvrze rozebrány a druhotně využity místním obyvatelstvem..
|
Přihlášení |
