klášter augustiniánů s kostelem Zvěstování Panny Marie

1430-1432 bylo město v obsazení husitů, kteří jej dobyli po delším obléhání, v čele s Prokopem Holým. Klášter byl obnoven v l. 1451-1461 za probošta Šimona. Po vypuknutí stavovského povstání byli řeholníci r. 1619 z kláštera vyhnáni a mohli se vrátit až po bitvě na Bílé hoře. Za dánského vpádu do města na počátku třicetileté války kanonie vyhořela, poté byla obnovena. Dne 10. 9. 1784 byl klášter v rámci josefínských církevních reforem zrušen, nově postavený konventní kostel se stal farním. Z budov středověkého kláštera zbylo jen torzo a při radikální barokní přestavbě provedené v 18. stol. velká část středověkého kláštera zanikla. Stavbě nového konventu předcházelo vztyčení sochy Neposkvrněného početí Panny Marie r. 1715 před budovou kostela jako dík za uchránění před morovou nákazou. R. 1718 byla zahájena proboštem Patriciem Vavřincem Lehmannem novostavba konventu, dokončena byla r. 1723. Ve stavbě konventu a obnově klášterní zahrady pokračoval probošt Patricius Jan Meixner. Úpravu klášterní zahrady na navrhl arch. Antonio Maria Nicolao Beduzzi – v zahradě prý byla i oranžerie, vodotrysky a v l. 1729-1732 zde byl postaven letohrádek (interiér vyzdobil freskami Jan Kryštof Handke). Letohrádek se bohužel nezachoval, byl zbořen r. 1834. R. 1734 byl přestavěn starý konvent. Ve výstavbě konventu pokračoval probošt Jan Josef Glätzel v l. 1736 – 1750 (arch. Matyáš Wagner). V l. 1744 - 1748 vyzdobil interiér malbami Jan Kryštof Handke a z r. 1744 je socha Panny Marie, kterou vytvořil Jan Kammereith. Stavba nového kostela měla navázat na dokončenou výstavbu kláštera, povolena však byla až r. 1775. Nový kostel Zvěstování Panny Marie byl postaven v l. 1775-1783 (arch František Antonín Grimm) na místě původního zbořeného gotického kostela. Chrám vysvětil dne 17. 11. 1783 poslední šternberský probošt Ondřej Tempes. Od té doby se podoba kláštera příliš nezměnila. Již r. 1784 byl klášter zrušen. Ondřej Tempes se stal farářem a dohlížel na freskovou a další výzdobu kostela, která probíhala ještě dlouho poté (sochařská výzdoba Ondřej Schweigel, oltářní obrazy Josef Winterhalder ml.). Klášterní budovy sloužily mimo jiné jako kasárna, německé gymnázium či skladiště. V současné době postupně probíhá rozsáhlá rekonstrukce započatá již roku 1999..