
Obec Čekyně je místní částí města Přerov, od kterého je vzdálena cca 2 km. Zámek v Čekyni zaujímá místo na hraně svahu nad obcí, při zdejším zemědělském družstvu. K zámku vede z obce schodiště.
Dnešnímu zámku předcházela tvrz, která zde byla vystavěna někdy v polovině 14. století. Tato předchůdkyně zámku se podepsala na zalamovaném tvaru dnešní stavby, která hmotu tvrze využila.
Tvrz byla od západu a jihu chráněna příkopem, který byl později zavezen. Na východě (směrem k obci) svah spadá do příkré stráně a na jihu západní příkop ústil do přírodní úžlabiny, takže zde příkopů nebylo třeba.
Z původní gotické tvrze se dochovala hradba v tloušťce cca 1,5 m, která je vystopovatelná do výše prvních pater zámku ( v západním křídle jen do výše přízemí ). Na nejohroženější severozápadní straně je hradba zesílena až na 2,5 m tloušťku a tvoří tak jakýsi štít, který byl vystaven ve směru předpokládaného útoku na tvrz. Gotického stáří byl též palác, který stál při jižní hradbě a pozdněgotický sklep. Gotické stavení je předpokládáno i při severní hradbě (snad nějaké branské stavnení chráníci vstup do tvrze). Pozdněgotická je zřejmě i nárožní věžice stojící při přechodu východního křídla v jižní. Tato věžice, která byla později renesančně přestavěna, je v přízemí plná.
Nejvýrazněji se však na podobě zámku podepsaly renesanční přestavby Podstatských z Prusinovic (roku 1602 se ještě výslovně hovoří o tvrzi ). Za jejich přestaveb bylo dosaženo celoobvodové zástavby vymezené do té doby gotickou hradbou. Nádvoří bylo vybaveno ochozy, na jejich stavební aktivitu upomíná i zdobený bosovaný vjezdový portál. Rod Podstatských z Prusinovic nechal na zámku zřídit též kapli sv. Anny.
Další větší stavební úpravy proběhly v 18. století, které se výrazně dotkly jižního křídla. Jižní křídlo bylo vybaveno barokně-klasicistními plackami. Od roku 1925 probíhají na zámku úpravy pro jeho hospodářské využití. Dnes východní křídlo zámku hyzdí zejména betonová kotelna s přistavěným komínem.
Stejného rozrodu byl také významný rod pánů ze Žerotína, erbu lva vyskakujícího ze tří pahorků. Roku 1368 tvrz drželi bratři Zdeněk a Protivec z Čekyně. Vladykové z Čekyně drželi tvrz až do roku 1447, kdy ji získal Jan Múkař z Kokor. Nejpozději od roku 1498 na tvrzi seděli Vilém a Kuneš z Vrchlabí a jejich rod se zde udržel až do roku 1581, kdy tvrz koupil Tas Podstatký z Prusinovic. Jeho bratr Tas Václav tvrz přestavěl takřka do dnešní podoby. Podstatstí z Prusinovic zámek drželi až do roku 1662. Roku 1697 čekyňské zboží připadlo k Přerovu. Roku 1780 za Františka Petráše došlo k novému osamostatnění čekyňského statku. Roku 1801 koupil zdejší zboží Antonín von Braida. Roku 1835 zakoupili zámek Eichhoffové, kteří jej drželi až do roku 1925. Od roku 1925 je zámek využíván pouze užitkově. Dnes je stavba v soukromém vlastnictví a je nepřístupná. Zámek je udržován v relativně dobrém stavu.