
Sv. Josef Pěstoun - Nejstarší z trojice soch vytvořil pro hradišťského opata Bernarda Wanckeho roku 1711 olomoucký sochař David Zürn jako protipól sochy Panny Marie Immaculaty vytvořené o dva roky dříve (dnes v Náměšti na Hané). Světec v nadživotní velikosti oděný v dlouhém rouchu stojí na zeměkouli, na levém předloktí drží sedícího Ježíška, pravici si tiskne na prsa. Socha stojí na vysokém podstavci zdobeném volutami s kartušemi na všech čtyřech stranách, v přední kartuši je dedikační nápis s chronogramem, na zadní vyobrazena Immaculata. Součástí původní kompozice byl i vysoký sokl a schodiště, ty bohužel nebyly do Pěnčic přeneseny. Socha byla opravena roku 1911 a naposledy restaurována roku 2010. sv. Libor(ius) - Socha vznikla na objednávku opata Norberta Umlaufa roku 1736, snad díky tehdejšímu 900. výročí přenesení ostatků tohoto svatého biskupa. Původně byla vztyčena na louce před klášterem směrem k Olomouci. Světec byl… číst dále
První zmínka o Penčicích pochází z roku 1141. Po stranách schodiště do kostela se nacházejí dvě barokní sochy svatého Josefa a svatého Jáchyma, naproti kostela pak ještě třetí socha, svatého Libora. Socha sv. Josefa pochází od Davida Zürna (*1665, †po 1724) a chronogram na soklu ji datuje do roku 1711. Autorem zbylých dvou soch je Ondřej Zahner (*1709, †1752). I když pocházel z Bavorska, celý život působil v Olomouci. Zde pracoval pro premonstráty a jezuity. V 30. letech 18. století vytvořil pro premonstráty z Hradiska u Olomouce sochy sv. Jáchyma a sv. Libora. Sochy vynikají ojedinělou výtvarnou kvalitou a působí monumentálním dojmem. Prvotně patřily k výzdobě hradišťského kláštera a do Penčic byly přeneseny roku 1797, ovšem zcela chaoticky bez jakékoliv sjednocující koncepce – přeneseny byly pouze sochy se základním podstavcem s pominutím dalších částí kompozice (sokly, schodiště), každá ze soch navíc tvořila… číst dále
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.