Zaniklý hrad. Postave Karlem IV. po r. 1340. Zničen za markraběcích válek koncem 14.st., r. 1406 uváděn jako pustý. Od 19. století kamenolom zlikvidoval kopec i s jádrem hradu. Ještě asi před pěti lety patrné zbytky opevněného předpolí.
Hlavní obrázek místa
© Michal Petr, 12/2011
Hrad Tepenec stával v Bělkovickém údolí, 4 km východně od Šternberka. Bělkovickým údolím vede silnice směrem k Hraničným Petrovicím. Asi 5 km za Bělkovicemi je kamenolom, který zlikvidoval kopec na kterém stával hrad Tepenec a tím zpečetil jeho osud. Půjdeme-li Bělkovickým údolím dál až na křižovatku se silnicí Šternberk – Libavá, o 50 m dále najdeme upravený pramen dobré minerální vody, Těšíkovské kyselky. Dále v okolí můžeme navštívit muzeum hodin a hrad ve Šternberku, monumentální chrám Navštívení Panny Marie a poutní místo na Svatém Kopečku u Olomouce, zbytky kartuziánského kláštera v Dolanech a zejména starobylé město Olomouc, druhou největší Městskou památkovou rezervaci v Česku.
Pavel Vítek, 25.3. 2006
turistické

Vzhledem k mnoha nepřesným informacím o současném stavu hradu Tepenec, které se podle typu pramenů velmi liší a jsou způsobeny patrně absencí fyzické návštěvy některých autorů na místě samém, si dovolím vše aktuálně k červnu roku 2006 upřesnit. V prvé řadě je potřeba krátce zmínit situaci hradu, v jeho původní podobě. Od severovýchodu směrem na jihozápad orientovaná mohutná ostrožna byla ve středověku využita v délce asi 420 m (!). její konec a to asi 50 m délky zaujal hrad a 370 m délky předpolí, široké přes 100 m., oddělené na konci od pokračujícího stoupajícího terénu měnícího se v náhorní planinu mohutným, do skály vytesaným příkopem. Dnešní stav je následující. Z celkové délky asi 420 m zůstala zachovaná přibližně čtvrtina. Lom ničí situaci od jihozápadu, tedy konce ostrožny (místa hradu). Zachován tak zůstal asi 120 m dlouhý úsek předpolí, počítáno od mohutného příkopu mezi předpolím a pokračujícím terénem. Ten je až 25…  číst dále

Roman Řezáč, 5.6. 2006

historie

Počátky hradu jsou spojeny s osobou moravského markraběte a od roku 1346 českého krále Karla IV., který koupil v roce 1340 horu Tepenec. Snahou markraběte bylo vybudovat v tomto odlehlém prostoru oporu zeměpanské moci, tj. hrad s posádkou, jejímž úkolem bylo střežit terén v oblasti kolem důležité komunikace, a zároveň i správní centrum, neboť u Tepence měla být zřízena i tržnice s celnicí. Již za druhého majitele hradu, Karlova bratra a moravského markraběte Jana, byl hrad nazýván podle svého zakladatele Karlsburg. Později se ovšem na oba názvy zřejmě zapomnělo a název hory Tepenec byl přenesen také na hrad. O samotné stavbě hradu a jeho dalších osudech se zachovalo jen velmi málo zpráv. Poprvé se jako hrad Karlsburg objevuje ve třetí a poslední závěti markraběte Jana z roku 1371. Markrabě Jan hrad odkázal svému druhorozenému synovi Janu Soběslavovi. Již v posledních letech 14. století se stal…  číst dále

Pavel Vítek, 25.3. 2006

pověsti

O zlatém zvonu, který býval na hradě Tepenec

Na hradě Tepenci se nacházel zvon, vyrobený celý ze zlata. Jednou hrad oblehla nepřátelská vojska a obránci raději vzácný zvon zasypali do studně. Když bylo po bitvě, snažili se zvon nalézt, ale ten už na svém místě nebyl. Od té doby jej hledalo mnoho hledačů pokladů, ale dosud žádný neuspěl.

čerpáno z www.wikipedia.org, 20.11. 2011

Půdorys místa

půdorys jádra
© M. Plaček podle V. Buriana (in Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Olomoucký kraj,  Olomouc  (OL),

Místa v okolí

 kostel sv. Martina
 sousoší Kalvárie
 kostel sv. Vavřince
 Zelená budka
 Expozice času
 sloup Ecce homo
 mariánský sloup
 Šternberk
 dvoupatrový most
 Hluboký
 Dolany
 kostel sv. Matouše
 fort II Radíkov
 vysílač Radíkov
 Malý Rabštýn
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Anny
 Svatý Kopeček
 ZOO Olomouc
 Moravská Loděnice
 dům Jiřího Wolkera
 domovní portál
 fojtství
 kaple sv. Alfonse
 Bělá
 kostel sv. Floriána
 rychta
 kaplička
 kaple sv. Donáta
 fara
 kostel sv. Vavřince
 Velká Střelná
 kostel sv. Barbory
 fort II
 kaplička
 Bores
 Mladějovická lípa
 křížová cesta
 kostel sv. Barbory
 boží muka
 Jestřabí (Habicht)
 Velká Střelná
 Moravský Beroun
 větrný mlýn
 Velká Bystřice
 kamenný most
 kaple sv. Josefa
 kaple sv. Bartoloměje
 radnice
 fort XXII Lazecký
 fort IV
 vojenský hřbitov
 Huzová
 socha Panny Marie
 Klášterní Hradisko
 kaple sv. Marty
 Bílý kámen
 Žerotín
 Horka
 boží muka
 zvonice
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Rocha
 dobytčí tržnice
 Božka
 fort V
 boží muka
 kaple
 obecní kaplička
 nádražní budova
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Jiljí
 Podkova
 Arcibiskupský palác
 kostel sv. Kunhuty
 sochy Herkulů
 Starý mlýn
 Kašna Tritónů
 kaple sv. Isidora
 Židovská brána
 Otěhřiby
 Nový Hrádek
 kostel sv. Jiří
 vila Primavesi
 Husův sbor
 fort XX
 fort Va
 Korunní pevnůstka
 Krajinská lékárna
 Merkurova kašna
 kostel sv. Mořice
 dům U Zlatého jelena
 Pöttingeum
 Salmův palác
 olomoucké podzemí
 Arionova kašna
 Herkulova kašna
 Caesarova kašna
 Edelmannův palác
 radnice
 kostel sv. Blažeje
 Litovelská brána
 kaple sv. Markéty
 Moravské divadlo
 dům U Černého koně
 Jupiterova kašna
 Neptunova kašna
 Masné krámy
 Petrášův palác
 Hauenschildův palác
 tržnice
 Salzerova reduta II
 Kamenný mlýn
 vila Otto Zweiga
 fort Galgenberg
 synagoga
 Terezská brána
 vila Wilhelma Briesse
 fort XIX
 Skrbeň
 vila Hanse Passingera
 Pňovice
 kostel sv. Floriána
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Urbana
 Smetanovy sady
 Skrbeň
 Daskabát
 kostel sv. Jiljí
 arboretum
 židovský hřbitov
 Stará Voda
 krematorium
 kamenný kříž
 fort XVII
 fort Tafelberg
 Nové Sady-Povel
 fort XV
 socha Panny Marie
 fort XVIII
 kostel sv. Josefa
 kostel sv. Augustina
 Sovinec
 kostel sv. Ondřeje
 boží muka
 fort XIII
 Dlouhá Loučka
 Dlouhá Loučka
 boží muka
 Svatojánský most
 kaple sv. Floriána
 boží muka
 ústínský žudr
 kaple sv. Jana a Pavla
 kostel sv. Leonarda
 kamenný most
 kostel sv. Jiljí
 kaple Panny Marie
 kaple sv. Kateřiny
Základní informace místa
ID místa: 634
Typ místa: hrad
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 14.6.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama